Hlavní atrakce Jeruzaléma

Hlavní atrakce Jeruzaléma 1

Množství náboženských turistických atrakcí bývá pro nové příchozí matoucí, ale naštěstí se většina z nich ukrývá v uličkách nevelikého Starého města. Kvůli velkému počtu pozoruhodných míst je dobré si určit pár klíčových bodů zájmu a svoji návštěvu památek rozdělit podle úseků města. Nesnažte se stihnout příliš mnoho a nevyčerpejte se hned zkraje – potřebovali byste celou věčnost, abyste mohli shlédnout vše, co Jeruzalém nabízí.

 

Chrámová hora

Vydejte se po stopách poutníků během staletí a vstupte do jednoho z nejposvátnějších svatostánků na zemi. Místo vážené pro Židy, křesťany i muslimy je tím, kde Abraham (otec všech tří monoteistických náboženství) nabídl svého syna jako oběť Bohu, kde Šalamoun postavil První chrám pro Archu úmluvy, a kde prorok Mohamed vystoupil na nebe. Jedná se o místo hlubokého významu, a také sporu o vlastnictví, těchto tří náboženství. Uprostřed širokého náměstí nad Starým městem se zvedá lesknoucí se Skalní dóm, který je nejznámější památkou Jeruzaléma. Pod zlatou kopulí se nachází posvátný kámen, který je podle víry Židů a muslimů tím, na kterém Abraham nabídl svého syna Bohu, a z kterého podle muslimů prorok Mohamed započal svoji cestu do nebe. Na jižní straně hory se nachází Mešita Al-Aksá, jedna z nejposvátnějších mešit na světě.

 

Západní zeď a Židovská čtvrť  

Západní zeď je jediná dochovaná opěrná zeď jeruzalémského Prvního chrámu. Bývá také nazývána Zeď nářků kvůli nářkům Židů nad ztrátou chrámu v roce 70 n.l., je nejposvátnějším místem judaismu a cílem poutí Židů od osmanského období. Židovská čtvrť ve Starém městě vede zhruba od Herodovy (Sionské) brány na východ až k náměstí u Západní zdi. Tato část Starého města byla zničena během izraelsko-arabských bojů v roce 1948 a do roku 1967 byla rozsáhle zrekonstruována. Hlavní atrakcí pro milovníky historie je Jeruzalémský archeologický park na jižním konci nám. u Západní zdi, kde archeologové odkryli fascinující zbytky starého Jeruzaléma. Také byste si neměli nechat ujít návštěvu Tunelů pod Západní zdí, které Vás zavedou pod město na úroveň původní starověké zástavby. Hlavní ulicí okrsku je Jewish Quarter Street, a když z ní zabočíte do vedlejších uliček, naleznete shluk zajímavých synagog.

 

Chrám Božího hrobu   

Pro křesťanské poutníky je nejposvátnějším místem Jeruzaléma Chrám Božího hrobu, který je postaven na místě ukřižování Ježíše Krista. Místo pro stavbu prý určila císařovna Helena, matka císaře Konstantina I. Velikého, během své návštěvy Svaté země. Kromě toho oznámila byzantskému světu, že se jedná o místo Golgoty (Kalvárie), o níž mluví evangelia. Původní kostel (postavený v roce 335 n.l.) byl zničen v roce 1009, zatímco velkolepý kostel pochází z 11. století. I když bývá často zavalen poutníky z celého světa, jeho interiér je honosné a krásné dílo náboženské architektury. Je také posledním bodem Křížové cesty (Via Dolorosa), jejíž 5 posledních zastavení se nachází uvnitř Chrámu. V interiéru se nacházejí různé posvátné relikvie a čtvrtiny kostela patří různým křesťanským vyznáním.

 

Arménská čtvrť   

Na jih od Citadely vede hlavní ulice maličké Arménské čtvrti. V jejích uličkách se ukrývá katedrála sv. Jakuba a kaple sv. Marka, kam míří mnohem méně návštěvníků než do jiných ve Starém městě. Arméni jsou součástí jeruzalémské komunity už po celá staletí, kdy první z nich přišli v 5. století, zatímco mnoho dalších následovalo během osmanského období a po arménských masakrech v Turecku na počátku 20. století. Jedná se o nejklidnější kout Starého města a dobré místo k prohlídce, když budete mít dost davů.

 

Křížová cesta (Via Dolorosa) 

Pro mnoho křesťanských návštěvníků je Křížová cesta (Via Dolorosa) vrcholem jejich návštěvy Jeruzaléma. Stezka vede po trase trase Ježíše po jeho odsouzení, když nesl kříž na popraviště na Golgotě (Kalvárii). Cestu snadno zvládnete i bez doprovodu, pokud zde však budete v pátek, můžete se připojit k procesí vedenému italskými italskými františkánskými mnichy. Trasa Via Dolorosa má označeno 14 zastavení Křížové cesty, které se zakládají na líčení evangelií i na další křesťanské tradici. Cesta začíná v Muslimské čtvrti na ulici Via Dolorosa (1. zastavení nedaleko křižovatky s ul. HaPrakhim), odkud budete pokračovat po ulici západním směrem přes 8 zastavení, až se dostanete k 9. zastavení v Chrámu Božího hrobu, ve kterém je posledních 5 zastavení. Za pozornost na trase stojí Kaple Bičování (2. zastavení) postavená na místě, kde byl prý Ježíš bičován.

 

Citadela (Davidova věž) a okolí  

Citadela známá také jako Davidova věž ve skutečnosti nemá s Davidem nic společného; vztyčil ji král Herodes na ochranu svého paláce postaveného zhruba v roce 24 př.n.l.. Původní citadela měla tři věže pojmenované po jeho bratrovi Fazaeli, manželce Mariamné a příteli Hippikovi. Poté, co Titus v roce 70 n.l. město dobyl, zde Římané ubytovali vojenskou posádku, ale později citadela zchátrala.  Během své vlády nad Jeruzalémem pak přestavěli křižáci, egyptští Mamlúci a Turci. Dnešní budova byla postavena ve 14. století na základech dřívější Fazaelovy věže. Uvnitř se nachází Muzeum Davidova věž, které přibližuje příběh Jeruzaléma. Když zde budete, vystupte také na střechu, odkud budete mít skvělé výhledy na Staré město. Večer se zde také koná zvuková a světelná show.

 

Křesťanská čtvrť  

Křesťanská čtvrť ve Starém městě vede na sever od Jaffské brány a jejím centrem je Chrám Božího hrobu. Ve zdejší změti uliček se nacházejí bazary ze suvenýry patřící k nejoblíbenějším ve Starém městě, a také spousta kostelů, které stojí za prohlídku. Protestantský Kristův kostel (nám. Omar ibn al-Khattab) nabízí osobité muzeum se zajímavými dokumenty a také kavárnu, kde si můžete odpočinout. Etiopský klášter vmáčknutý do rohu dvora Chrámu Božího hrobu ukrývá zajímavé fresky znázorňující návštěvu královny ze Sáby v Jeruzalémě. Luteránský Kostel Spasitele (ulice Muristan) je místem, kde můžete vylézt na zvonici, z níž budete mít fantastické výhledy na Staré město. Kostel sv. Jana Křitele (ul. Christian Quarter Street) stojí za návštěvu, protože se jedná o nejstarší kostel v Jeruzalémě.

                       

Muslimská čtvrť   

Nejrušnějším a nejživějším okrskem je Muslimská čtvrť, kde najdete nejlepší možnosti nakupování na bazarech ve Starém městě. Okrsek sahá zhruba od Damašské brány přes severovýchodní úsek Starého města. Zdejší ulice lemuje spousta pěkně dochovaných zbytků mamlúcké architektury, jako je Khan al-Sultan (ul. Bab al-Silsila) ze 14. století, kde můžete vylézt na střechu kvůli vynikajícímu výhledu na změť uliček dole. Když půjdete dolů po ul. Antonia Street, přijdete ke krásnému křižáckému Kostelu sv. Anny (který byl prý postaven na místě, kde stál dům rodičů Panny Marie) a rybníku Bethesda vedle něj.

 

Olivová hora 

Olivová (Olivetská) hora, která je plná kostelů a nachází se zde nejstarší nepřetržitě používaný hřbitov na světě, má pro poutníky zvláštní význam, ale i nevěřící odtud mohou obdivovat pozoruhodné panorama Starého města. Posvátný kopec je prý místem, kde Bůh v Soudný den začne probouzet mrtvé. Pro křesťanské věřící je také místem, odkud Ježíš vystoupil na nebesa po svém ukřižování a následném zmrtvýchvstání. Kostel Nanebevstoupení na vrcholu hory pochází z roku 1910 a nabízí nejlepší výhledy na Jeruzalém. Když půjdete po svahu dolů, dostanete se ke Kostelu Pater Noster postavenému vedle místa, kde podle tradice dával Ježíš instrukce svým učedníkům. Ještě dál se nachází Kostel Dominus Flevit na místě, kde Ježíš plakal nad Jeruzalémem, a dále ruský Kostel Máří Magdaleny. Hned vedle je pak Getsemanská zahrada (kde byl Ježíš zatčen) a Kostel všech národů, zatímco Hrob Panny Marie je další významnou atrakcí Olivové hory.

 

Hora Sion

Hora Sion (Sijón), vyvýšena jižně od Herodovy brány, nabízí židovské a muslimské svatostánky, a také řadu kostelů. Od byzantské doby je hora Sion vážená coby místo, kde Ježíš Kristus slavil Poslední večeři, a kde Panna Marie strávila poslední roky svého života (podle jedné křesťanské tradice). Pro Židy pramení význam hory Sion z toho, že se zde nalézá Hrobka krále Davida. Když od ní vyjdete po schodech nahoru, dostanete se k Večeřadlu, které sloužilo v průběhu historie jako kostel i jako mešita. Nedaleký Kostel Zesnutí je prý místem, kde Panna Marie zemřela, a hned vedle je Kostel sv. Petra z Gallicantu, na jehož místě prý apoštol Petr zapřel Ježíše.

 

Hradby Starého města

Opevnění Starého města pochází z osmanského období, přičemž do Starého města vede devět majestátních bran. K nejznámějším patří Damašská brána, zatímco Lví brána (nazývaná někdy také Brána sv. Štěpána) vede na Olivovou horu za hradbami. Herodova (Sionská) brána je hlavní vstup do Židovské čtvrti a Jaffská brána je hlavní vstup do Křesťanské čtvrti. Procházka po hradbách představuje úžasný způsob, jak poznat Staré město. Projít můžete dva úseky: od Jaffské brány na sever až ke Lví bráně nebo od Jaffské brány na jih k Hnojné bráně.

 

Východní Jeruzalém   

Za Damašskou branou leží převážně arabský okrsek ve východním Jeruzalémě. Východně od brány v zahradách na úpatí hradeb se nacházejí Šalamounovy lomy, systém jeskyní, který sahá až pod Staré město. Podle staré tradice byl kámen na jeruzalémský První chrám vytěžen právě zde. Také bývají známy jako Sidkijášova jeskyně, kde se (podle židovské tradice) ukryl poslední král Judeje před babylonskými vojsky v roce 587 př.n.l.. O něco dále na východ na ul. Sultan Suleiman Street se nachází Rockefellerovo archeologické muzeum s expozicemi od doby kamenné až do 18. století. Pokud budete mít málo času, k jeho hlavním atrakcím v Jižní galerii patří kostra vykopaná v pohoří Karmel a známá jako Muž z Karmelu, v Severní galerii tzv. lakíšské dopisy z 6. stol. př.n.l. a v Jižním sále bohatě vyřezávané trámy z mešity Al-Aksá.

Když půjdete dolů po ul. Nablus Road, dostanete se k Zahradnímu hrobu, který pochází z římského či byzantského období. Nalezl ho a prohlásil za Kristovu hrobku britský generál Gordon v roce 1882, a některé protestantští křesťané dodnes věří, že se jedná o skutečné místo, kde byl Kristus pohřben a vstal z mrtvých. Když zamíříte po Nablus Road na sever, objeví se před Vámi francouzský dominikánský Klášter sv. Štěpána na místě, kde prý byl tento první křesťanský mučedník ukamenován. Odtud zabočte do ul. St. George Street a ocitnete se na místě Mandelbaumovy brány. V letech 1948-1967 to byl jediný přechod mezi izraelskou a jordánskou částí Jeruzaléma; dnes je místo označeno deskou. Také na St. George Street se nachází Muzeum Na spoji, v Izraeli unikátní muzeum současného umění, které vystavuje práce zabývající se sociálním komentářem, lidskými právy a konflikty.

 

Místa v centru Jeruzalém  

Když půjdete od Jaffské brány ven ze Starého města, dostanete se do moderního centrálního okrsku, kde ul. Jaffa Road vede na severozápad k nám. Bar Kochby a Sionskému náměstí. Severovýchodně od nám. Bar Kochby naleznete Ruský dvůr, kterému dominuje Ruská pravoslavná katedrála se zelenými kopulemi. Tato část vyrostla na konci 19. století jako velký zděný komplex pro poutníky z Ruska. Na severovýchodní straně komplexu byl ruský konzulát a hospic pro ženy, na jihozápadní nemocnice, dům misie a velký hospic pro muže ležící za katedrálou. Dnes v budovách sídlí různé vládní instituce. Severně odtud se nachází ul. Ethiopia Street s Etiopským kostelem. Reliéfy lvů nad jeho vchodem připomínají styl „Lev z Judeje“ přinesený sem habešskou dynastií, jejíž původ sahá až ke královně ze Sáby.

Dále na sever od Ethiopia Street leží okrsek Me’a Še’arim, který je domovem komunity ultra ortodoxních Židů. Pokud si budete chtít tuto část prohlédnout, je nutné skromné oblečení zakrývající celé paže a nohy a není dovoleno fotografovat obyvatele. Lidé z Me’a Še’arim dodnes nosí původní oblečení ze zemí východní Evropy a mluví převážně jidiš. Některé extrémní skupiny odmítají uznat stát Izrael, protože nebyl zřízen mesiášem, a považují se za ghetto pravé ortodoxie v rámci židovského státu.

Jižně od Jaffa Road na ul. Hillel Street se nachází muzeum Time Elevator („Stroj času“), což je seznámení s historií Jeruzaléma formou vhodnou pro děti, a Muzeum italského židovského umění se synagogou s rozsáhlou sbírkou všeho, co souvisí se židovstvím. Když půjdete od Sionského nám. po Jaffa Road na západ, dostanete se na pěší Ben Yehuda Street, hlavní trasu s restauracemi a možnostmi nakupování v Jeruzalémě.

 

Muzeum Izraele

Komplex muzeí otevřený v roce 1965 je jediným místem v zemi, které sbírá a vystavuje jak archeologické nálezy, tak umění. Budova Svatyně Knihy vystavuje izraelskou část Svitků od Mrtvého moře (zbytek svitků je vystaven v muzeu v Citadele v Ammánu, Jordánsko), které byly objeveny v oblasti Mrtvého moře ve 40. letech 20. století. V hlavní budově komplexu nabízí judaistické křídlo působivou přehlídku posvátného židovského umění a etnografické expozice ze života Židů v různých zemích. Archeologické křídlo představuje fascinující expozice z raných dnů zdejšího osídlení Římany. Křídlo umění pak nabízí sbírku prací izraelských malířů, ale také díla Gauguina, Renoira a Van Gogha.

 

Údolí Kidron

Údolí Kidron (také Cedron) leží mezi Olivovou horu a horou Sion (také Sijón) a patří k nejstarším částem Jeruzaléma. Židé i muslimové věří, že Poslední soud proběhne právě zde. Při něm bude natažen provaz od cimbuří Chrámové hory přes údolí k Olivové hoře, po kterém přejdou jen spravedliví, zatímco hříšníci budou svrženi do zatracení.

Archeologické vykopávky zde odkryly sídlo staré více jak 4000 let. Lokalita je známá jako Město Davidovo a archeologové zde dále pracují. Úsek Area G je nejstarší část lokality pocházející z 10. stol. př.n.l.. Odtud můžete sejít dolů do tunelů známých jako Warrenova šachta a Chizkijášův tunel a pokračovat až k tzv. rybníku Šiloach, který je podle některých místem, kde Ježíš provedl zázrak vyléčení slepce.

 

Klášter svatého Kříže  

Podle pověsti byl masivní středověký Kláštera svatého Kříže podobající se pevnosti postaven na místě, kde žil biblický Lot, a stromy, které prý vysázel v okolí, prý později poskytly dřevo pro Kristův kříž. Podle řecké ortodoxní tradice zde první kostel založila císařovna Helena. Gruzínští pravoslavní mniši ovládali kostel až do 18. století, kdy se dostal zpět do rukou jeruzalémské řecké ortodoxní komunity. Ještě před několika desetiletími stál kostel daleko na západ od Jeruzaléma, ale plíživá expanze města ho později pohltila.

 

Památník Jad Vašem  

Jad Vašem je hlavní izraelský památník holocaustu. V jeho hlavní budově se nachází Síň paměti, kde jsou jména z nacistických táborů smrti zasazena do podlahy a věčný plamen hoří na památku těch, co zahynuli. Z hlavní síně se dostanete do místnosti se jmény obětí, výstavou fotografií, mimořádně dojemným památníkem dětí a muzeem s pracemi vězňů z koncentračních táborů. Také v rozsáhlém venkovním areálu se nachází řada prací, skulptur a památníků.

 

Herzlovo muzeum   

Herzlova hora připomíná zakladatele sionismu Theodora Herzla, který zemřel v Rakousku v roce 1904. Jeho ostatky byly přeneseny do Izraele v roce 1949, tj. rok po založení nezávislého židovského státu, za který bojoval. Byl pohřben v samostatně stojícím sarkofágu na vrcholu kopce, který pak byl po něm pojmenován. Nedaleko vchodu se nachází Herzlovo muzeum s rekonstrukcí Herzlovy studovny a knihovny. Velký park ukrývá také hroby Herzlových rodičů a několika předních sionistů.

 

Ejn Kerem a Abu Goš   

Ulice Ein Kerem v Jeruzalémě vede do údolí Ejn Kerem, kde byla podle křesťanské tradice vesnice Ejn Kerem rodištěm Jana Křtitele. Františkánský klášter sv. Jana  byl postaven v 17. století nad jeskyní sv. Jana, kde se údajně narodil. V centru vesnice se nachází Kostel Navštívení s krásnými freskami. Dále na západ od města leží arabská vesnice Abu Goš, které dominuje křižácký kostel z roku 1956 patřící Lazaristům. Kostel se zdmi silnými 4 m a se třemi uličkami se podobá pevnosti a nese křižáckého ducha. V Abu Goš se rovněž nachází Kostel Panny Marie z Archy úmluvy, který prý stojí na místě, kde byla uchovávána Archa úmluvy předtím, než byla přenesena do Šalamounova chrámu. Nachází se 12 km západně od Jeruzaléma.

 

Latrun  

Latrunský klášter byl postaven v roce 1927 francouzskými mnichy trapisty a až do nedávna měl strategický význam. Během období britské nadvlády zde měly britské úřady své opevněné policejní stanoviště a až do roku 1967 stál na linii příměří mezi Jordánskem a Izraelem. Klášter je sídlem Řádu sv. Benedikta, který složil slib ticha. Rozsáhlé pozemky, které obklopují budovu kláštera, jsou krásně rozvržené. V zahradě se nachází sbírka pozdně klasických a raně křesťanských hlavic sloupů a reliéfů. Nachází se 28 km západně od Jeruzaléma.