Hradby a brány
Hradby obklopující Chrámovou horu (Haram al-Sharif) mají v nejvyšším místě v jihovýchodním rohu 65 m; zde je dobře vidět masivní bloky opracovaného kamene v herodiánské zdi a překrývající se řady menších kamenů z pozdějších rekonstrukcí. Na „horu“ vede 7 bran, přičemž k nejzajímavějším patří Hnojná brána (Bab al-Magharibeh), což je jediná brána, kterou mohou vstoupit ne-muslimové, ale vyjít mohou kteroukoli další), Řetězová brána (Bab es-Silsileh), Bavlnářská brána (Bab al-Qattanin) s výzdobou připomínající krápníky, Železná brána (Bab el-Hadid) a Strážní brána (Bab en-Nazir). Na západní a jižní zdi se nacházejí čtyři minarety pocházející z různých dob: v jihozápadním rohu (1278, upraven v 1622), nad branou Bab es-Silsileh (1329), v severozápadním rohu (1297) a nejmladší na severní zdi (1937).
Jednou z nejzajímavějších turistických atrakcí hradeb je Zlatá brána, dvojitá vstupní brána, kterou podle židovské tradice vstoupí do města Mesiáš v den posledního soudu. Právě proto, a jistě také s ohledem na strategickou stránku, Arabové obě brány zazdili, a navíc zde za hradbami založili hřbitov.
Chrámová plošina
Na místě Šalamounova Prvního chrámu se dnes nachází prostorné náměstí. Na jeho západní straně stojí budovy s arkádami z mamlúckého období. Mezi branami Bab al-Qattanin a Bab el-Hadid se nachází řada hrobů, včetně hrobu Husajna ibn Alí al-Hášimího (1851-1931), vůdce arabského povstání za I. světové války. V jihovýchodním rohu vede schodiště dolů k tzv. Šalamounovým stájím (obvykle zavřeným), což je série komor, které nechal postavit král Herodes Veliký, a kde si později křižáci uvazovali svá zvířata. Schody vedoucí nahoru k centrální plošině, kde stojí Skalní dóm, jsou zakryty klenutými oblouky z mamlúckého období. Muslimové je nazývají „Váhy“, protože věří, že váhy sloužící k vážení duší v Soudný den budou zavěšeny právě tady.
Mešita Al-Aksá
Mešita Al-Aksá („Nejvzálenější mešita“) byla pojmenována podle cesty proroka Mohameda do nebe, při které cestoval z Mekky k nejvzdálenější mešitě, a odtud pak vystoupil do nebe. Archeologové věří, že mešita stojí na místě někdejšího tržiště na židovské Chrámové hoře. Původní mešita byla postavena za vlády umajjovského chalífy Al-Valída I. (705-715 n.l.) a někteří archeologové se domnívají, že stavitelé překryli baziliku z byzantského období, ačkoli to je sporné. Když přišli do Jeruzaléma křižáci, rozhodli, že mešita je tím místem, kde stával Šalamounův chrám.
Během staletí byla mešita Al-Aksá rozsáhle zrenovována, naposledy v letech 1938-1943, kdy byly instalovány sloupy z bílého kararského mramoru, které dodal Mussolini, a postaven nový strop na náklady egyptského krále Farúka I.. V roce 1967 byla a poškozena při ostřelování a v 1969 zde požár, který úmyslně založil australský křesťan, zničil některé interiérové detaily z 12. století.
I přesto je interiér se sedmi uličkami působivý, přičemž zahrnuje nápadnou a složitě vyřezávanou modlitební niku (mihrab). Před průčelím mešity Al-Aksá je mycí kašna El-Kas, kterou nechal postavit mamlúcký sultán Al-Ašraf Kajtbáj v roce 1455.
Budovy Skalního dómu
Na východní straně Skalního dómu se nachází malá kruhová stavba s kopulí známá jako Řetězový dóm; to proto, že král Šalamoun prý pověsil řetěz nad místem, kde jeho otec soudil, a v řetězu praskl článek vždy, když někdo před soudem křivě přísahal. Velká modlitební nika označující směr k Mecce pochází z 13. století.
V severozápadním rohu vyvýšené plošiny stojí Dóm Nanebevstoupení postavený na místě, kde podle víry muslimů se prorok Mohamed modlil před svým výstupem do nebe. V severozápadním rohu před schodištěm stojí Katedrála sv. Jiří a Dóm duchů pocházející z 15. století.
Skalní dóm
Hlavní turistickou atrakcí na plošině je samozřejmě Skalní dóm. Ne-muslimové do něj nemají povolen vstup, ale i jeho fasáda je krásná. Byl postaven na místě, kde podle židovské víry chtěl Abraham obětovat svého syna Izáka, a podle muslimské víry, kde prorok Mohamed započal svůj výstup do nebe.
Skalní dóm (Qubbet el-Sakhra) je jednou z největších a nejvýznamnějších muslimských památek. Postavit ho nechal 5. umajjovský chalífa Abdulmalik (685-705). Osmiúhelníková stavba s vysokou kopulí ukrývá posvátný kámen Moriah. Působivost Skalního dómu je výsledkem kombinace vyrovnaných proporcí a bohaté výzdoby s jednoduchým půdorysem tvořeným třemi soustřednými prvky. Kolem kamene je kruh pilířů a sloupů podpírajících dóm; tento kruh je oddělen širokým ambulatoriem od osmiúhelníku, také tvořeného pilíři a sloupy, a ten je zase oddělen úzkým ambulatoriem od osmiúhelníkových vnějších stěn.
Čtyři dveře, které nechal obložit mědí sultán Al-Ašraf Kajtbáj (1468-96), vedou do interiéru, který je ne-muslimům nepřístupný. Uprostřed vnitřní rotundy se nachází Posvátný kámen (Es-Sakhra), nad kterým možná stával židovský oltář používaný pro zápalné oběti. Je dlouhý necelých 18 m a široký 13,25 m, přičemž ho křižáci v 12. století obehnali mříží, aby zabránili sběratelům reliktů v odlamování kousků kamene. Nad kamenem je jeskyně muslimům známá jako Studna duší (Bir al-Arwah), kde se prý duše mrtvých scházejí k modlitbám.
Tipy pro návštěvu Chrámové hory:
- ne-muslimové mohou vstoupit dovnitř pouze branou Bab al-Magharibeh vedle Západní zdi
- přijďte co možná nejdříve; bezpečnostní kontroly před vstupem způsobují dlouhé fronty, které mohou být dlouhé a únavné
- vyjít ven můžete kteroukoli další branou; když vyjdete branou Bab al-Qattanin, budete moct obdivovat její velkolepou architekturu
- protože se jedná o místo k patřící k nejposvátnějším vůbec, je potřeba skromný oděv
- z centra Jeruzalém z ul. King George Street jezdí autobus 38A (Egged) přes Židovskou čtvrť až k nám. u Západní zdi a zdejším turistickým atrakcím
- pokud půjdete z centra Jeruzaléma pěšky, Jaffská brána představuje nejbližší vstup do Starého města