Velká genetická studie, která sledovala 150 000 subjektů po více než 10 let, potvrdila přímou příčinnou souvislost mezi pitím alkoholu a rozvojem rakoviny. Tato zjištění spojují s konzumací alkoholu zejména rakovinu jícnu a rakovinu hlavy a krku.
Přestože vědci poukazují na spojitost mezi konzumací alkoholu a rakovinou již mnoho let, bylo náročné přesně pochopit, jak alkohol přímo způsobuje rakovinu, na rozdíl od mnoha škodlivých faktorů životního stylu, které pití často doprovázejí. Nadměrná konzumace alkoholu je často spojena se špatnou stravou, kouřením a nedostatkem pohybu, což jsou faktory, o kterých je známo, že zvyšují riziko rakoviny. Někteří se tedy domnívají, že právě tyto faktory většinou odpovídají za jakoukoli korelaci pozorovanou mezi konzumací alkoholu a rakovinou. Nová studie zaujala nový přístup ke zkoumání vztahu mezi alkoholem a rakovinou tím, že se zaměřila na genové varianty, o nichž je známo, že jsou spojeny s nižší úrovní snášenlivosti alkoholu. Jsou známy 2 běžné genetické varianty, které snižují snášenlivost člověka vůči alkoholu. Snižují schopnost člověka rozkládat acetaldehyd, toxickou molekulu produkovanou, když tělo metabolizuje alkohol. Dřívější studie zjistily, že přítomnost těchto genetických variant slouží jako účinné proxy pro příjem alkoholu, protože ti s mutacemi obecně považují účinky pití alkoholu za velmi nepříjemné. Studie zkoumala genetická data od 150 000 čínských subjektů. Skupina provedla několik průzkumů popisujících jejich zvyklosti spojené s pitím a jejich obecné zdravotní záznamy byly sledovány více než 10 let. Hodnocení subjektivních pitných návyků potvrdilo, že subjekty s geny pro nízkou snášenlivost alkoholu konzumovaly významně méně alkoholu než osoby bez genových variant. Obecně bylo zjištěno, že jedinci s 1 nebo 2 kopiemi kterékoli genetické varianty měli o 13 %-31 % nižší riziko rakoviny. Zejména druhy rakoviny, o kterých bylo dříve známo, že jsou spojeny s alkoholem (postihující jícen, tlusté střevo, konečník, játra), byly zjištěny ve vysoké míře u těch, kteří pili více alkoholu. Dále výzkum potvrdil kauzální souvislost a zjistil, že ti s alespoň 1 kopií varianty s nízkou snášenlivostí alkoholu, kteří přesto pravidelně pili alkohol, vykazovali významně vyšší výskyt rakoviny v oblasti hlavy, krku a jícnu. To naznačuje, že neschopnost rozložit acetaldehyd může být přímo spojena se zvýšeným rizikem rakoviny.
„Tato zjištění naznačují, že alkohol přímo způsobuje několik typů rakoviny a že tato rizika mohou být dále zvýšena u lidí se zděděnou nízkou snášenlivostí alkoholu, kteří nedokážou alkohol správně metabolizovat,“ vysvětlil vedoucí výzkumník projektu Pek Kei.
Přelomová studie z roku 2018 od výzkumníků Cambridgeské univerzity prokázala, jak může zvýšená hladina acetaldehydu přímo poškodit DNA. Zjištění nabídla věrohodný mechanismus, který by ukázal, jak může konzumace alkoholu vést k rakovině zejména u těch, kteří nejsou schopni účinně odbourat acetaldehyd. Darren Griffin, genetik z Univerzity v Kentu v Anglii označil nová zjištění za „solidní“ a řekl, že jsou podložena vynikajícími daty. Zdůraznil také, že toto spojení mezi alkoholem a rakovinou je jen jedním z mnoha způsobů, jak může alkohol poškodit zdraví člověka.
„Návrh studie ze své podstaty izoluje skutečnost, že rakovinu patrně způsobuje konzumace alkoholu (nikoli jiné faktory životního stylu),“ řekl Griffin, který na současné studii nepracoval. „Takové studie mají dalekosáhlé důsledky pro volbu životního stylu, nicméně existuje řada dalších způsobů, jak může alkohol poškodit zdraví.“
Jiní vědci, kteří komentují tato nová zjištění, jsou opatrní a připomínají, že studované genetické varianty se většinou nacházejí v asijských populacích, takže je zapotřebí další práce, aby se potvrdila asociace v evropských populacích. Stephen Burgess, statistik z Univerzity v Cambridge , zdůraznil toto omezení a vyzval k dalšímu výzkumu zabývajícímu se zkoumanou asociací u jiných etnik.
„Jedním z omezení tohoto výzkumu je, že vliv alkoholu na vznik rakoviny se zdá být nejsilnější u lidí, kteří nedokážou alkohol účinně odbourávat,“ řekl Burgess. „Neschopnost účinně odbourávat alkohol je běžným rysem u obyvatel východní Asie, ale u obyvatel Evropy je méně obvyklý. Je zapotřebí další výzkum, aby se zjistilo, zda podobný účinek alkoholu na vznik rakoviny platí také u lidí evropského původu.“
Nová zjištění vycházejí z rozsáhlého souboru důkazů spojujících alkohol se zvýšeným rizikem rakoviny. Pozoruhodná loňská studie Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny odhaduje, že přibližně 740 000 nových případů rakoviny v roce 2020 lze přímo připsat konzumaci alkoholu. To představuje asi 4 % všech případů rakoviny na celém světě. Nová studie byla publikována v časopise Cancer Genetics and Epigenetics.