Jedná se o místo, kde se po více jak 1100 let každé 4 roky konaly starověké olympijské hry, dokud je v roce 393 n.l. nezrušil císař Theodosius I.. Dnes se zde zapaluje olympijský plamen pro moderní olympiády. Kvůli ničení nařízenému Theodosiem II. v roce 420 n.l. a následným zemětřesením se dochovalo jen málo z nádherných chrámů a sportovního zařízení, ale stačí to, abyste si mohli udělat představu o někdejší slávě svatostánku.
Je to jedna z nejpůsobivějších starověkých lokalit v Řecku. Když se budete procházet mezi ruinami ve stínu stromů, téměř můžete cítit krev a kouř z volů obětovaných Diovi a Héře, vidět naolejované potící se sportovce čekající uvnitř původního stadionu a hlučné davy dychtící po akci…
Historie
Podle jedné (z mnoha různých) pověstí uspořádal Zeus první olympijské hry na oslavu porážky svého otce Krona v zápase. Archeologové však datují nejstarší stavby ve starověkém komplexu do období 2000-1600 př.n.l., zatímco záznamy uvádějí, že první známé hry (sportovní soutěž byla původně součástí širšího festivalu na počest boha Dia) se zde konaly v roce 776 př.n.l.. Je dobré připomenout, že některé stavby jsou o celá staletí starší než jiné. Návštěva vynikajícího Archeologického muzea (a také Muzea historie olympijských her ve starověku) nejlépe před návštěvou Vám poskyte kontext a pomůže s vizualizací starověkých budov.
Další archeologické lokality v Řecku
Vstupenky a další praktické záležitosti
Vstupné je 12 EUR a vztahuje se na vstup do Archeologické lokality Olympie, Archeologického muzea Olympie, Muzea historie olympijských her ve starověku a Muzea historie vykopávek v Olympii. Je dobré první z nich navštívit hned ráno nebo pozdě odpoledne; nejlepší dojem budete mít, když lokalitu uvidíte bez davů turistů. Informační panely jsou v řečtině, angličtině a němčině.
Archeologická lokalita Olympia
Tělocvična a zápasnická škola
Napravo, když vstupujete do komplexu, je první stavba, zbytky tělocvičny pocházející z 2. stol. př.n.l.. Jižně odtud jsou sloupy částečně zrestaurované palaestry (zápasnické školy), kde soutěžící cvičili a trénovali.
Feidiova dílna
Za ní je Feidiova dílna, kde tento athénský mistr vytvořil obří sochu Dia ze zlata a slonoviny. Socha, která byla jedním ze 7 divů starověkého světa, stála v Diově chrámě (v Altis), ale byla zničena v 5. století – její existence je známá pouze ze starověkých textů a zobrazení na mincích. Na tomto místě byla archeology identifikována dílna po objevení nástrojů a forem; v 5. stol.n.l. byla stavba proměněna v raně křesťanský kostel.
Altis – Diův posvátný okrsek
Diův posvátný okrsek Altis leží nalevo od stezky vedoucí od vstupu. Jeho nejvýznamnější budovou byl obrovský dórský Diův chrám z 5. stol. př.n.l., v němž byla umístěna Feidiova socha Dia (výše). Jeden ze sloupů chrámu byl zrestaurován a vztyčen, takže pomáhá vytvořit perspektivu o rozměrech stavby. Východně od chrámu se nachází základna sochy bohyně vítězství Niké, kterou mohou návštěvníci obdivovat v archeologickém muzeu.
Oltář přísah
Jižně od Diova chrámu se nalézá bouleuterion (dům rady), který zahrnuje oltář přísah, kde soutěžící přísahali, že budou dodržovat pravidla, která vydal olympijský senát, a (dnešními slovy) „dodržovat fair play“. Také zde byly uchovávány oficiální záznamy o hrách a šampionech.
Stadion
Stadion leží východně od okrsku Altis a vchází se tam klenutým kamenným vchodem. Je obdélníkový, s dráhou měřící 192 m; kameny označují začátek a konec běžecké dráhy a dochovalo se i sedátko sudího. Stadion mohl pojmout více jak 45 000 sedících diváků; ženy a otroci sem však neměli přístup a mohli dívat pouze z venku z Kronova kopce. Stadion znovu posloužil svému účelu v roce 2004, kdy zde probíhala soutěž ve vrhu koulí v rámci LOH v Athénách 2004.
Dórský chrám Héry
Severně od Diova chrámu za pelopionem (malým porostlým návrším s oltářem Pelopa, prvního mytického hrdiny olympijských her) stojí dórský chrám Héry z konce 7. stol. př.n.l., tj. místo nejstaršího chrámu. Na oltáři před chrámem byl během her udržován stálý oheň symbolizující ten, který Prométheus ukradl bohům; dnes se zde zapaluje olympijský oheň.