Isle of Skye a Vnější Hebridy, Skotsko

Isle of Skye a Vnější Hebridy, Skotsko 1

Pás hebridských ostrovů, ostrůvků a útesů u severozápadního pobřeží Skotska, k nimž patří Skye a Vnější Hebridy, se může chlubit pozoruhodnou a krásnou scenérií. Bouřlivé vody Atlantiku se zde tříští o nezvyklé pobřeží dlouhé stovky kilometrů. Je to geologický komplexní terén, jehož drsné skály a mohutné útesy jsou přerušovány tisícem krytých zátok a daleko na západě dlouhým pásem písečných pláží.

Vnitrozemí ostrovů je neméně dramatické: tvoří působivá pohoří tyčící se nad velkými úseky bažin a rašelinišť a pustou divočinou se spoustou malých jezírek (lochan). Každý ostrov má vlastní charakter, ačkoli se viditelně dělí na dvě seskupení. Skye a Malé ostrovy (Small Isles), zvláštně pojmenované Rùm, Eigg, Muck a Canna, jsou součástí Vnitřních Hebrid, ke kterým patří také ostrovy v oblasti Argyll. Kromě ostrova Skye leží na nepředvídatelném moři v úžině Minch také Vnější Hebridy, dnes označované jako Západní ostrovy (Western Isles), souostroví o délce téměř 210 km sahající od ostrova Lewis a Harris na severu až k ostrovu Barra na jihu. Celý region má čtyři tzv. oblasti mimořádné přírodní krásy: na Skye jsou to drsné vrcholky v pohoří Cuillin a bizarní skalní formace na poloostrově Trotternish, zatímco ve Vnějších Hebridách to jsou hory na severu ostrova Harris a nádherné písečné pláže táhnoucí se kolem atlantického pobřeží na jihu ostrova Harris a kolem severního i jižního ostrova Uist.

 

Stručná historie

Skye a Vnější Hebridy byly nejprve osídleny zemědělci v době neolitu zhruba kolem roku 4000 př.n.l.. Žili kolem pobřeží, kde se se na ně dochovalo nespočet památek, od šachtových hrobů až po kamenné kruhy, především v Calanais (Callanish Stones) na ostrově Lewis. Vikinská kolonizace nabrala tempo po roce 700 n.l., takže na ostrově Lewis jsou 4 z 5 místních jmen severského původu; až v roce 1266 byly ostrovy vráceny skotské koruně. Král Jakub I., ač Stuartovec a Skot, byl první, kdo navrhl „očištění“ Hebrid. Avšak až po Jakobitském povstání na přelomu 17. a 18. století, při kterém mnoho skotských rodů podporovalo stranu poraženého, začalo naplno vystěhování Skotů z ostrovů do Skotské divočiny (tzv. Highland Clearances).

Izolace Hebrid byla důvodem jejich vydání rozmarům různých aristokratů a kupců, kteří je koupili. Od poloviny 18. století byla země a její lidé prodávány tomu, kdo nabídl více. Někteří majitelé přitom měli dobré úmysly, zatímco jiní jednoduše přinutili obyvatele nastoupit na lodě mířící do Severní Ameriky. Obyvatelé ostrovů byli bez práv a vyháněni ze svých domovů na nejrůznější místa. Dochoval se však jejich jazyk, který zajišťoval určitou míru kulturní kontinuity, především ve Vnějších Hebridách, kde je dodnes mateřským jazykem většiny obyvatel skotská gaelština.

 

Ostrov Isle of Skye

Holé hubené výběžky ostrova Skye vyčnívající z pevniny lemují jeho silně členité pobřeží. Nejoblíbenější destinací je pohoří Cuillin, jehož skalnaté vrcholky za jasného počasí dominují ostrovu. Lépe přístupné a neméně dramatické jsou skalní formace na poloostrově Trotternish na severu, z kterých je působivý výhled k Vnějším Hebridám.

Z hlavních sídel na ostrově je městečko Portree jediné, které má své kouzlo, navíc představuje užitečnou základnu pro poznávání poloostrova Trotternish.