Vliv teplého počasí na šíření koronaviru

Vliv teplého počasí na šíření koronaviru 1

Přichází léto, takže miliony lidí, kteří byli doteď izolovaní doma kvůli pandemii, budou chtít vyjít na slunce a čerstvý vzduch. Není proto divu, že lidé dychtí po zprávách potvrzujících, že léto bude znamenat pokles nakažených. Jsou však pro toto tvrzení nějaké důkazy, nebo je to nepodložená informace?

 

Proč se lidé domnívají, že léto může virus zpomalit?

Představa, že by letní počasí mohlo pandemii zpomalit či zastavit, není nic neobvyklého: i Ministerstvo vnitřní bezpečnosti USA vyjádřilo optimismus, přičemž citovalo studii tvrdící, že vyšší teplota a vlhkost vzduchu mohou virus zničit. Americký prezident Donald Trump navíc vychvaloval potenciál UV záření na likvidaci viru, což není nic nerozumného. Některé epidemie v historii, jako je chřipka, přicházely v určitých obdobích, tj. sledovaly sezónní vzorce: míra infekce narůstala a zase klesala, podobně jako příliv a odliv. To platí i pro předchozí koronaviry (ty však působily jen běžné nachlazení), kterým se nejlépe dařilo v zimě.

Je však nutné říct, že ne všechny viry se řídí přesnými sezonními vzorci, a i u těch, které se jimi řídí, jsou přesné příčiny stále předmětem debat epidemiologů. Některé výzkumy navrhují, že ve skutečnosti je to lidské tělo, co podléhá sezónním změnám (ne virus), přičemž jeho imunitní systém v chladném počasí slábne.

 

Existují nějaké důkazy týkající se covid-19?

Některé předběžné (ještě nerecenzované) studie o covid-19 nalezly korelaci mezi vyššími teplotami a vlhkostí a nižším počtem nakažených. První studie je však třeba brát s rezervou. Jak vysvětluje Národní akademie věd, techniky a medicíny USA, laboratorní studie nejsou schopny dokonale zachytit podmínky v reálném světě, a studie o covid-19 především byla prováděna ve velmi krátkém časovém rámci. Nemoc je stále relativně nová a stále existuje mnoho věcí, o kterých vědci neví. Zpráva Národní akademie také poukazuje na „selhání schopnosti některých laboratoří ovlivňovat a měnit vlhkost při svých experimentech.“ To znamená, že „rozdíly v experimentálních podmínkách u různých studií by měly ovlivnit rozdíly ve výsledcích těchto studií.“ Průběh pandemie v „reálném světě“ přitom ukazuje, jak různě může probíhat: některé země s horkým a vlhkým klimatem (jako je Írán či Ekvádor) mají obrovské počty případů koronaviru.

 

Letní pokles nemusí znamenat konec

Přestože některé země mohou během léta zažít pokles případů koronaviru, neznamená to, že by byla pandemie u konce. Někteří odborníci se obávají, že kyvadlo se přehoupne zpět na podzim či v zimě. Výrazným příkladem je pandemie chřipky v roce 1918, které nejprve propukla na jaře, pak vzrostla na podzim, další vlna přišla v zimě, a skončila až v létě 1919.

Ředitel Centra pro kontrolu nemocí Robert Redfield je mezi těmi, kdo varují, že může přijít silná druhá vlna (nejen) v USA na podzim, kdy bude zároveň probíhat chřipková sezona, což je kombinace, která může být pro společnost a zdravotnictví velmi náročná.