Čína: použití techniky na boj s covid-19

Čína: použití techniky na boj s covid-19 1

Jak na to jdou v Číně. Pomocí shromažďování zdrojů, které má k dispozici, a nasazení nejnovější technologie zmírnila Čína do podstatné míry dopad covid-19 a označila ohrožené lidi.

Podobnosti mezi fakty a fikcí nejsou obecně tak jasné jako v případě hollywoodského filmu Nákaza (2011), který dnes působí až děsivě prorocky, téměř jako kronika pandemie. Hromadné karantény, nedostatek potravin, nekonečné fronty a města duchů kvůli epidemii způsobené virem, jak je líčí film – díky tomu všemu si budete připadat, že žijete v době, pro kterou byl napsán scénář o několik let dříve… Co se však liší, je dostupnost a použití sofistikovaných technologií, které se mohou v mnoha směrech ukázat jako zásadní při boji s novým koronavirem a pro obnovení obvyklého života.

Tak jako morové epidemie ve středověké Evropě nebo epidemie španělská chřipky v roce 1918, také covid-19 odhalil lidskou křehkost, ale také stinnou stránku propojeného světa. Jediná výhoda, za níž vděčíme technologickému pokroku, je skutečnost, že jsme dnes na boj epidemií mnohem lépe vybaveni než v kterémkoliv jiném historickém období. Během propuknutí SARS v roce 2002 trvalo vědcům více jak rok, než dekódovali genom viru, zatímco – díky technickému pokroku – byl genom koronaviru identifikován za měsíc.

Zoufalství a zmatek zavládly světu, takže nebýt efektivní pokročilé technologie, dívali bychom se na nezvládnutelnou krizi. Dobrý případ řešení představuje Čína. Pomocí shromažďování zdrojů, které má k dispozici, a nasazení nejnovější technologie podstatně zmírnila dopad covid-19 a označila ohrožené lidi. Dnes si několik postižených zemí bere příklad z čínského modelu, jak nejlépe využít technologie na záchranu svých obyvatel v tomto závodu s časem.

 

Polohovací technologie

Je obecně známo, že polohovací technologie hrají klíčovou roli v období krizí a katastrof. Vládní agentury a krizové složky na zemi vyžadují přesné pozice, aby mohly přesně ohodnotit situaci, stanovit nejrizikovější místa, a podle toho provést záchranné práce. Také v případě epidemií přijde vhod systém GNSS („globální družicový polohový systém“). V Číně mají svoji vlastní verzi nazvanou BeiDou, která pomáhá vystopovat pacienty a postižená místa, čímž se virus podchytí, a také dokáže analyzovat vzorec epidemie. Díky spolehlivým datům a přesnému mapování a snímkování může Čína stavět tisíce nových provizorních nemocnic po celé zemi.

BeiDou používají ti, kdo v zemi rozhodují o plánování dopravy. Logistické společnosti dnes používají terminály GNSS, které jim pomáhají rychleji zásobovat nejnutnějším zbožím. BeiDou zahrnuje také RDSS („satelitní služba radiového určení“), která přenáší informace v reálném čase. Podle zpráv mohla čínská vláda urychlit stavbu dvou nových nemocnic ve Wu-chanu hlavně díky BeiDou.

V Ruichangu v provincii Ťiang-si (Jiangxi) používají policejní složky drony od BeiDou na monitorování přetížených veřejných míst. Čínské ministerstvo dopravy mohlo rychle poslat nouzové zprávy více jak 6 milionům připojených vozidel používajících BeiDou. Společnost JD, čínský obr v oblasti elektronického obchodu, také dodávala lékařské vybavení do odlehlých nemocnic ve Wu-chanu pomocí robotů fungujících díky BeiDou.

 

Satelitní monitorování

Zatímco závratným tempem vznikají desítky provizorních nemocnic, jejich pokrok je neustále sledován pomocí GaoFen, konstelace HR satelitů pro pozorování Země. Při nonstop monitorování stavby nemocnic pomohl také HySIS satelit Zhuhai-1 a Sentinel-1 od ESA. Univerzita ve Wu-chanu aktivně sbírala a analyzovala data z více zdrojů a zjišťovala, které internetové stránky budou pro nemocnici nejlepší.

TFSTAR, AI satelit druhé generace od Výzkumného centra družicové technologie Univerzity elektronických věd a technologií v Číně (UESTC) a ADA-Space, je schopen výkonné analytiky a zpracování, které mu umožňují prověřovat data. Spojením schopnosti zpracování dat od TFSTAR a geokódování byla vytvořena zdravotní vizualizace covid-19, kde lidé mohou vidět geografický rozsah viru a mohou zjistit vzdálenosti mezi nimi a aktivní infekcí.

 

Robotika

Roboti byli nasazeni do přední linie v rámci boje s koronavirem: připravují jídlo v nemocnicích, nahrazují číšníky v restauracích, provádějí dezinfekci, prodávají rýži nebo vydávají dezinfekční protředky na ruce. V mnoha nemocnicích roboti také stanovují diagnózy a provádějí tepelné zobrazování. Společnost Multicopter sídlící v Šen-čenu používá roboty na dopravu lékařských vzorků.

Nemocnice ve Wu-chanu, epicentru epidemie, používá místo zaměstnanců pouze roboty. Nemocnice Wuchang a společnosti China Mobile a CloudMinds, výrobce robotických systémů na bázi Cloud, se spojily při tomto projektu zaměřeném na vytvoření nemocničního zařízení, které bude zcela „chytré“ a digitální. Většina zařízení v nemocnici je založena na IoT („internet věcí“) a služby provádějí roboti. Prvotní screening pacientů se provádí teploměry od systému 5G, který stále zasílá aktualizace. Také se používají náramky připojené k AI platformě CloudMinds, takže mohou monitorovat všechny změny v těle. Malý robot nazvaný Little Peanut („Arašídek“) rozvážel jídlo cestujícím z letu ze Singapuru do Chang-čou v Číně, kteří byli následně drženi v karanténě v hotelu.

Společnost CloudMinds samotná nasadila 100 robotů do nemocnic v zemi. Několik upravených robotů, jako je CloudGinger (XR-1) a Smart Transportation Robot, rozváží jídlo a léky pacientům, které tak dostanou bez lidského kontaktu.

 

Zdravotní senzory a aplikace

Za použití sofistikované a rozsáhlé sítě dohledu spojila čínská vláda síly s velkými technologickými společnostmi, jako je Alibaba a Tencent, na vyvinutí systému hodnocení zdraví pomocí barev, který denně monitoruje miliony lidí. Aplikace pro smartphony byla nejprve nasazena v Chang-čou ve spolupráci se společností Alibaba. Lidem přiřazuje tři barvy – zelenou, žlutou a červenou – na základě jejich cestovní a zdravotní historie. V průmyslovém centru Šen-čen pak podobný software vytvořila společnost Tencent. O tom, zda má jít člověk do karantény, nebo jestli smí na veřejná místa, rozhoduje barevný kód. Občané se přihlásí do aplikace přes platební služby, jako je Alipay od Alibaba. Pouze ti, kdo dostali zelený kód, mají přístup do veřejných prostor (do stanic metra, na úřady apod.) poté, co použijí speciální QR kód. Kontrolní stanoviště se nacházejí na většině veřejných míst, kde se kontroluje kód a tělesná teplota. Tento systém už používá více jak 200 čínských měst.

 

Drony

V některých vážně postižených oblastech, kde je riziko nakažení veliké, přišly na pomoc drony. Převážejí jak lékařské vybavení, tak vzorky od pacientů, přičemž šetří čas a podporují rychlost dodání, a zároveň předchází kontaminaci lékařských vzorků. Drony jsou přitom opatřeny štítky s QR kódem, jehož naskenováním je možné zaregistrovat zdravotní informace.

Zemědělské drony zajišťovaly postřik dezinfekčními prostředky mimo města. Drony vybavené systémem rozpoznání tváří byly také využity k tomu, aby hlásily varování obyvatelům, ať nevycházejí z domovů, a také je napomínaly, pokud nenosili roušku.

Antwork, společnost japonských výrobců dronů Terra Drone, zajišťovala dopravu lékařských vzorků a dalšího významného materiálu v Xinchangu, když město nejvíce zápasilo s virem.

Čína: použití techniky na boj s covid-19 2

Big Data a rozpoznávání obličejů

Přístup k veřejným informacím vedl k vytvoření grafů, které v současnosti virus monitorují. Několik organizací vytváří grafy pomocí tzv. Velkých dat. V největších čínských městech bylo instalováno zařízení na rozpoznávání tváře a měření tělesné teploty. Čínské AI společnosti, jako je SenseTime a Hanwang Technology, prý přišly se speciální technologií rozpoznávání tváří, která dokáže lidi přesně poznat, i když mají roušku či obličejovou masku.

Aplikace pro smartphony jsou rovněž využívány pro pravidelné sledování pohybu lidí a ujištění, zda (ne)byli v kontaktu s infikovanou osobou. Televize Al-Džazíra přinesla zprávu, že telekomunikační společnost China Mobile zasílá zprávy státním mediálním agenturám a informuje je o lidech, kteří se nakazili. Zprávy obsahují všechny detaily o historii cestování dotyčných osob. Na většině míst byl také nainstalován kamerový systém CCTV, aby dohlížel na to, že osoby v karanténě nevycházejí ven.

 

Umělá inteligence

Pomocí analýzy dat a prediktivních modelů se mohou odborníci dozvědět o nemoci mnohem více. Čínský internetový gigant Baidu vytvořil svůj algoritmus Lineatrfold, který mají k dispozici týmy bojující s epidemií, jak říká časopis MIT Technology Review. Jejich algoritmus je mnohem rychlejší než jiné algoritmy, které pomáhají předpovídat strukturu viru. Na rozdíl od eboly, HIV a chřipky má totiž covid-19 pouze jednořetězcovou RNA, takže může rychle zmutovat. Baidu také vytvořil nástroje na efektivní screening rozsáhlé populace včetně systému infračerveného záření řízeného AI, který dokáže odhalit změnu tělesné teploty člověka. Už byl použit na pekingském vlakovém nádraží Qinghe na identifikaci možných infikovaných cestujících. Systém může zkontrolovat až 200 lidí za minutu aniž by přitom narušil proudění cestujících. 

Společnost Alibaba vytvořila nástroj na diagnostikování koronaviru na bázi Cloud, který má podle nich přesnost více jak 96% a úkon mu nezabere ani 20 sekund. Nástroj využívá AI na odhalení stop viru a podle společnosti Alibaba už byl použit u více jak 5000 pacientů v celé Číně. 

 

Autonomní vozidla 

V době silného vytížení zdravotnických pracovníků a rizika mezilidského kontaktu prokazují autonomní vozidla velkou užitečnost při dodávání důležitého zboží, jako jsou léky a potraviny. Apollo, platforma pro autonomní vozidla od Baidu, spojila své síly se samonaváděcími vozidly Neolix kvůli dodávání potřeb a potravin do velké nemocnice v Pekingu. Baidu Apollo poskytli své soupravy mikro-vozidel a služby autonomního řízení Cloud zdarma institucím, které bojují s koronavirem. K misi se připojila také čínská společnost Idriverplus provozující elektrická samonaváděcí vozidla na čištění ulic. Jejich vlajková vozidla jsou dnes využívána na dezinfikování v nemocnicích. 

 

Mobilní sledování/hromadný dohled

Čína nepatří k zemím, které by považovaly soukromí dat jednotlivce za samozřejmost. Pro efektivní boj s virem v současnosti země vyvinula rozsáhlý systém dohledu. Čínská vláda shromažďuje ze smartphonů obyvatel data o poloze, o tělesné teplotě, cestovní historii a atd. do centralizované databáze, v níž jsou data analyzována pomocí Velkých dat a strojového učení. Tisíce kamerových systémů CCTV rozpoznávajících tváře byly instalovány v téměř každé obci s karanténou, a pouze ti, kdo dostali zelený kód, smí řídit auto na silnicích. Také WeChat, oblíbená aplikace pro rychlé zasílání zpráv zahrnující také digitální peněženku, je využívána ke sbírání dat. Pomocí nich může čínská vláda zjistit počet lidí, s nimiž infikovaná osoba přišla do blízkého kontaktu, a nařídit jim izolaci. Pokud si např. v předchozích 10 dnech infikovaný člověk koupil sušenky v obchodě s potravinami a platil pomocí WeChat nebo AliPay, pokladní v obchodě, který s ním přišel do kontaktu, dostane nařízenou karanténu. 

 

Lekce pro ostatní 

Země po celém světě sledují data ze smartphonů, aby příspěly ze zmírnění epidemie a přesně monitorovaly lidi, u nichž byl virus zjištěn. Například v Austrálii se stalo povinnosti pro všechny společnosti poskytující mobilní připojení ukládat alespoň po 2 roky data každého člověka, včetně místa pobytu pobytu a pohybu vůbec. Není pochyb o tom, že tato data budou zásadní při zkoumání cestovní historie osoby, která byla pozitivně testována na virus. Také bude snadnější zjistit každý telefon, který se vyskytl v blízkém dosahu telefonu infikovaného člověka během posledních pár měsíců. Majitelé těchto telefonů pak mohou být mapování bez ohledu na to, zda se u nich (ne)projevily symptomy nemoci. 

USA, Singapur, Polsko, Izrael a Jižní Korea jsou další země, které používají sledování smartphonů. Britská vláda prý diskutuje o možnosti sledování údajů o poloze prostřednictvím společnosti British Telecom, největšího operátora v zemi. Zpráva ve Washington Post říká, že Bílý dům jedná s technologickými giganty, jako je Google a Facebook, kvůli efektivnímu sledování údajů o poloze uživatelů a získání přehedu o ní. Dále zprávy naznačují, že většina telekomunikačních společností ve světě plánuje vytvoření komplexního rámce, který umožní sdílení dat v bezkonkurenčním měřítku.

I když není pochyb o tom, že vážnost současného scénáře tato opatření vyžaduje, je rovněž důležité zcela nezruinovat soukromí jednotlivce. Rozvětvení těchto kroků v jednotlivých zemích a společnostech může být zlověstné pro budoucí občanskou svobodu, kdy se z dohledu může stát normální stav i v  nejdemokratičtějších zřízeních… 

Znepokojující je, že jakmile jednou státy získaly kontrolu nad komplexními daty uživatelů, mohou vytvořit novou databázi jen proto, aby získaly rozsáhlejší systém dohledu a ovlivňování chování. Tím však zlověstné možnosti nekončí. Bio-dohled se časem může stát normálním. Přitom naše tepová frekvence, krevní tlak a další biologické parametry se výrazně mění, když jsme šťastní, smutní nebo rozzlobení. Pokud bude vláda vědět, v jakých situacích je konkrétní člověk šťastný nebo smutný, velmi snadno může vypracovat strategie manipulace… (Velký bratr ožívá v nové síle.) 

 

Postup vpřed: důsledky ochrany soukromí 

Přestože pokročilé technologie mohou v krizových dobách zachránit miliony lidí, přinášejí také svoji nemalou cenu, která se týká soukromí. Čína už dávno vládne pevnou rukou nad internetem a používá rozsáhlý systém dohledu, který byl ještě značně posílen prostřectvím instalace kamerových systémů CCTV rozpoznávající tváře ve všech velkých městech v rámci boje s koronavirem. Není pochyb o tom, že mimořádné časy vyžadují mimořádná opatření, a boj s virem, záchrana životů a obnovení normálního stavu je prvořadý zájem. To si vyžádalo umlčené sporné diskuse o soukromí versus bezpečnosti. Ta se však v každém případě rozhoří nanovo – a za pár měsíců se můžeme dostat do skutečně komplexní situace ohledně soukromí jednotlivce. Znamená to především, zda se vlády, které získaly přístup do oblasti osobních dat uživatele, opět stáhnou, až krize skončí, nebo zda ještě více upevní své sevření a kontrolu nad daty jednotlivce. To neví zatím nikdo. 

 

Způsoby, jak lze použít geografický informační systém (GIS) při epidemii:

  •    epidemická tematická mapa
  •    dynamický mapový systém epidemické prevence a kontroly
  •    mapa povědomí o epidemické situaci
  •    epidemický korelační výzkum a úsudková mapa
  •    mobilní epidemická mapa

 (stav k 11. květnu)