Majestání skalní hrobky achaimenovských králů Persie

Majestání skalní hrobky achaimenovských králů Persie 1

V íránské provincii Fárs jen 12 km severozápadně od starověkého města Persepolis se nacházejí úžasné prastaré ruiny nekropole Nakš-e Rustam. Starověká nekropole obsahuje čtyři hrobky králů achaimenovské dynastie vysekané do kolmých skal na boku hory. Hrobky bývají někdy také nazývány Perské kříže podle tvaru vytvořeného na jejich fasádě. Nekropole se skládá ze čtyř kamenných monumentů, které vynikají svojí velikostí, tvarem kříže a obrovskými reliéfy vytesanými v horní a dolní části. Ty byly vytvořeny podle vzoru egyptských podzemních chrámů (hypogeum). Ze čtyř hrobek ta nejstarší obsahuje nápisy, díky nimž vědci nalezli hrobku Dareia I., třetího krále achaimenovské dynastie, který vládl říši v letech 521-486 př.n.l., a který porazil Řeky v Bitvě u Marathonu v roce 490 př.n.l..

Starověká nekropole Nakš-e Rustam se nachází asi 12 km severozápadně od Persepole v provincii Fárs, Írán. Lokalita obsahuje skalní reliéfy z achaimenovského a sasánovkého období, čtyři hrobky achaimenovských králů a tzv. Zarathuštrovu kostku. Nejstaršími prvky jsou reliéfy (z nichž nejstarší pochází asi z roku 1000 př.n.l.) původem z Elamu. Hroby byly vytesány do skály a patří perským králům, kterými jsou Dareios II. (asi 423-404 př.n.l.), Artaxerxés I. (asi 465-424 př.n.l.), Dareios I. (asi 522-486 př.n.l.) a Xerxés I. (asi 486-465 př.n.l.). Zarathuštrova kostka pochází z achaimenovské éry (5. stol. př.n.l.) a její účel není jasný.  

Nápis mimo jiné říká: „Já Dareios, velkokrál, král králů… Peršan a syn Peršana, z rodiny Árjů.“

Ostatní tři hrobky jsou však neméně majestátní jako ta krále Dareia. Všechny čtyři hrobky mají podobný tvar a vzhled, ale protože se nedochovaly žádné nápisy, archeologové mohou pouze spekulovat, pro koho asi byly postaveny. Nejuznávanější hypotézou je, že byly určené pro krále Xerxése I. (syn  Dareia), Artaxerxése I. a Dareia II..

Vstup do každé z nich se nachází vysoko nad zemí přímo uprostřed kříže. Uvnitř je komora obsahující sarkofág s ostatky krále. Nekropole ukrývá také pátou horobku stejného typu, která však zůstala nedokončená a patrně byla budovaná pro Artaxerxése III. nebo Dareia III. (posledního z Achaimenovců, kterého porazil Alexandr Veliký v Bitvě u Gaugamél v roce 331 př.n.l. a o pár dní později ho zavraždili jeho satrapové).

Podle vědců byly majestátní reliéfy zdobící exteriér hrobek vytvořeny později za vlády Sasánovců v období Druhé perské říše (226-651 n.l.) a představují vynikající válečné scény s různými panovníky, jako byl Narsés, Šápúr  I., Hormuz II., Bahrám II. a Ardašír I..

Hrobky vytesané do skály a majestátní reliéfy však nejsou jediné pozoruhodné prvky nekropole. Na fasádách hrobek je možné spatřit úžasnou architektonickou výzdobu sloupů, které připomínají sloupoví v Persepoli.

Archeologové si myslí, že vstupy byly po každém pohřbu uzavřeny, avšak později (v dobách po Alexandrovi) byly zničeny a vnitřek vyrabován. Hrobky obsahují také další architektonické prvky.

 

Ka‘ba-je Zardošt — Zarathuštrova kostka

Pouze asi 45 m od kamenných hrobek se nachází Zarathuštrova kostka (Ka‘ba-je Zardošt), menší stavba vytvořená v 5. stol. př.n.l. v podobě hranaté věže vysoké 14 m. Stavba měla patrně rituální funkci, např. v ní hořel věčný oheň. Někteří íránští vědci se však domnívají, že sloužila jako úložiště náboženských knih a královských dokumentů. Stavba nese na třech svých stranách trojjazyčný nápis (v sasánovské perštině, parthštině a řečtině), který představuje nejvýznamnější historický dokument sasánovské éry.

Dávná nekropole Nakš-e Rustam-e Rustam byla archeologicky zkoumána v letech 1936 až 1939 týmem z Orientálního institutu univerzity v Chicagu, který vedl Erich Schmidt.