Před asi deseti lety projevil britský princ Charles zvláštní zájem o rumunský venkov. Během svých několika návštěv připojil jasný nesouhlas k navrhovanému zřízení zábavního parku „Drákulova země“, prohlédl si několik vesnic a pochválil jejich péči o historický odkaz a tradiční životní styl. V roce 2003 prošel 20 km dlouhou stezku vedoucí mezi kláštery Putna a Suceviţa, která brzy na to začala být označována jako Stezka prince Charlese.
Tento kout země představoval oblíbené místo pro jednodenní výlety už dlouho před princovou návštěvou. Naleznete zde všechno, co z této části Rumunska nezapomenutelnou zajížďku mimo běžně navštěvované části Transylvánie (Sedmihradska): dvojici významných klášterů, pohled zblízka na vesnický život, ponoření se do malebné bukolické krajiny a mírně namáhavou chůzi lesem.
Princ Charles šel ze Suceviţy do Putny pěšky, avšak ti, kdo budou spoléhat na veřejnou dopravu, by se raději měli vrátit a začít v Putně. Můžete se sem také dostat občasným pomalým vlakem při dvou a půl hodinové scénické jízdě ze Suceavy, nejbližšího velkého města a ideálního místa, kde se můžete připravit před výpravou do proslulých klášterů.
Klášter Putna
Až se otřepete z umrtvujícího působení jízdy vlakem, zamiřte rovnou do kláštera Putna. Postaven byl v letech 1466-1481 a navštěvuje ho je málo zahraničních turistů, protože se nemůže chlubit fantastickými freskami uvnitř, jaké spatříte v jiných klášterech v oblasti. Zato přitahuje především rumunské návštěvníky, protože je místem posledního odpočinku Štěpána III. Velikého (Ştefan cel Mar, 1433–1504), který je Rumuny dodnes považován za národního hrdinu.
Během své vlády moldavský kníže Štěpán obratně odrážel útoky z Polska a z Uher, čelil mnoha nesnázím a odolal postupu Osmanské říše. Díky tomuto počinu se stal váženým po celé Evropě. Papež Sixtus IV. udělil Štěpánovi titul Atheta Christi (bojovník Krista) a rumunskou ortodoxní církví byl svatořečen. Kromě toho přispěl k založení mnoha klášterů, které fungují dodnes, včetně Putny. Můžete zde spatřit jeho jméno zřetelně vytvořené ve svahu kopce jižně od vesnice. Klášterní muzeum uchovává některé poklady, jako je svatá kniha, kterou měl Štěpán u sebe, když šel do bitvy.
Na stezce
Značení stezky modrými křížky, z nichž některé jsou téměř vybledlé, začíná až 2 km za vesnicí. Když vyrazíte od kláštera v Putně, vydejte se první odbočkou doprava na nezpevněnou silnici a pak po trase ve tvaru „S“ podél okraje vesnice. Cesta vede přes menší potok a pokračuje chvíli podél něj, než se objeví první modrý křížek na boční bariéře malého betonového můstku.
Cesta se klikatí kolem statků, plachého dobytka a úžasných obrázků venkovského života, pak prudce zatočí doleva a modré křížky Vás povedou do strmého kopce a hluboko do lesa. Později bude cesta mnohem méně strmá, avšak stoupání bude pokračovat několik kilometrů vedoucích tichým lesem, než začne mírný sestup. Přestože je značení místy slabé, cestu rozeznáte poměrně snadno. Ta se nakonec spojí se silnicí pro těžbu dřeva, což je nezpevněná, zčásti blátivá cesta, která později vede ven z lesa, změní se v dlážděnou silnici (kde modré značení zcela zmizí), kolem obydlených domů, kterých je čím dál více, až končí před branou kláštera Suceviţa. Pěší túra by měla zabrat zhruba 5 hodin.
Klášter Suceviţa
Klášter Suceviţa postavený v letech 1582-1601 je největší a možná celkově nejlepší z tzv. malovaných klášterů v jižní Bukovině. Vnějšek kostela uvnitř opevněného areálu je téměř kompletně pokryt převážně červeno-zelenými freskami pocházejícími z doby kolem roku 1590, až na západní stěnu, která (jak říká pověst) zůstala nedokončená poté, co malíř zemřel po pádu z lešení. Další velmi pověrčivý malíři se pak báli pokračovat v jeho práci.
Odtud můžete buď jet stopem (což je naprosto běžná praxe na rumunském venkově) nebo si zastavit projíždějící minibus mířící na sever k městu Rădăuţi, odkud každou hodinu odjíždí autobus, který Vás odveze do Vašeho počátečního bodu ve městě Suceava.