Ženy zdolávají krizi lépe než muži, přežili by i hladomor a epidemie

Podle vědců jsou ženy odolnější.

Muži se obecně dožívají kratšího věku než ženy. Příčinou jsou biologické i sociální faktory. Nová studie zveřejněná v americkém vědeckém časopise Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS) však tvrdí, že ženy jsou celkově lépe vybaveny na to, aby přežili krizi.

Výzkumníci se podívali na míru přežití obou pohlaví v extrémních podmínkách. Zkoumali sedm různých populací ve společnostech, které za posledních 250 let zasáhly hladomor či epidemie nějakého onemocnění.

Téměř za všech okolností to byly právě ženy, které měly vyšší pravděpodobnost přežití, a to iv případě, že byla úmrtnost v dané populaci extrémně vysoká.

Rozdíly jsou patrné i u dětí

Do výzkumu odborníci zařadili například bývalých otroků v 19. století v USA a Trininade, oběti hladomoru ve Švédsku a Irsku , oběti epidemie spalniček na Islandu, ale i hladomor na Ukrajině v roce 1933.

Předpokládaná délka života analyzovaných vzorků byla 20 let života, ukázalo se však, že ženy žili oproti mužům v průměru o čtyři roky déle.

I při dětech se ukázaly rozdíly, například při zmíněném ukrajinském hladomoru se děvčátka dožívali průměrně deset let, chlapci pouze sedm.

Jakou roli hrají imunita a chování

Autoři studie pracovali s hypotézou, že ženské předpoklady na přežití mají silnou oporu v jejich základních biologických vlastnostech. Podporuje ji podle nich také fakt, že „i za velmi nepříznivých podmínek prožívají ženy déle než muži, a to i v dětském věku, kdy jsou behaviorální a sociální rozdíly minimální nebo by mohly být ve prospěch mužů,“ uvádějí ve studii.

Jejich zjištění naznačují i ​​to, že se ženské předpoklady na přežití mění v souvislosti se sociálními faktory a daným prostředím. Tím mají na mysli například místní zdroje, potenciální rizika a možnosti daného prostředí na přežití.

Významnou roli hrají i hormony, respektive imunita. Ženský pohlavní hormon estrogen posiluje imunitní systém, naopak u mužů má testosteron spíše imunosupresivní efekt, tedy potlačuje imunitní reakci organismu. Mechanismus, na jehož základě se tak děje, však ještě vědci neobjevili.

Jasné je pouze to, že výskyt bakteriálních, virových, parazitických a plísňových onemocnění je u mužů podstatně vyšší.

V současných populacích je nezanedbatelnou podmínkou rozdílu v délce života mužů a žen i jejich chování. Podle autorů studie mají muži vysokou převahu v rizikovém chování jako jsou konzumace alkoholu, tabáku či psychoaktivních látek, mají horší stravovací návyky a také méně opatrně řídí.