Proč věčná lámpa v mauzoleu Prvního císaře Čchin Š’-chuang-ti po celá tisíciletí nevyhasla? Američtí vědci provedli v průběhu 31 let přes 700 experimentů, aby toto tajemství odhalili.
Velké řeky plynou na východ a omývají písek a vítr a mraky přetrvávají tisíce let. Kola dějin se valí vpřed a zanechávají v dlouhé řece času mnoho nevyřešených záhad. Lidé, kteří se zajímají o historii a archeologii, často mohli vidět tuto děsivou scénu, když četli např. Tomb Raiders Notes, Ghost Blowing Lanterns a další knihy. Když protagonista nebo vykradač hrobů otevřel dveře hrobky, náhle ze tmy vyšlehl plamen, původně neviditelný, přičemž věčné světlo v hrobce stále pomalu hořelo. Může věčná lampa hořet po celé tisíce let? Kromě popisu takových scén v románech existuje řada záznamů z historie. Papež Pavel III. prý v 16. století našel hořící lampu v hrobce ze starého Říma. Podle záznamů majitel hrobky zemřel v roce 44 př.n.l., ale lampa stále hořela ještě v roce 1584! Shodou okolností se podobná bizarní příhoda stala také v hrobce čínského císaře Čchin Š’-chuang-ti. Existuje tedy skutečné „věčné světlo“? A proč nevyhasne ani po tisíciletích?
Hrobka císaře Čchin Š’-chuang-ti
Mauzoleum (hrobka) Prvního císaře se nachází v okrese Lintong, městě Si-an, provincii Šen-si. Je umístěna na jižní straně hory Lishan s řekou Weishui na severní straně. Majitel hrobky Čchin Š’-chuang-ti (Yingzheng) byl vynikající císař v historii Číny, který založil a sjednotil dynastii v zemi. Podle historických záznamů mimo jiné sjednotili míry a váhy, vytvořil systém zemí a okresů, nechal stavět Velkou zeď; zkolaboval v polovině svého života, když byl na cestě na východ. Jeho osobou obklopuje řada záhad. Dávná šlechta věřila, že po smrti li vstoupí do země podobné tomuto světu, a mauzoleum (hrobka) mělo být jejich sídlo po smrti. Proto si většina panovníků nechala vybudovat svoji hrobku – Čchin Š’-chuang-ti (Ying Zheng) nebyl výjimkou. Jeho mauzoleum bylo založeno v roce 247 př.n.l. a trvalo 39 let, než bylo v roce 208 př.n.l. dokončeno. Mauzoleum Prvního císaře je obklopeno stovkami hrobek a pohřebních jam. Objeveno bylo více jak 400 hrobek včetně výkopu s Armádou terakotových válečníků i s koňmi, která bývá označována za Osmý div světa. Kvůli omezením archeologické technologie a ochraně kulturních památek nebyla hrobka Čchin Š’-chuang-ti zatím otevřena, ale po celá tisíciletí si lidé představují a zkoumají, jak může vypadat uvnitř. Podle historických záznamů byly vytvořeny desetitisíce terakotových válečníků a koní střežících pohřbeného císaře. Aby se zabránilo zničení císařské hrobky a rozkradení předmětů, byla po uložení rakve hrobová komora naplněná rtutí, a tak byl zapečetěn vstup do podzemního paláce. Jiní zase říkají, že v hrobce je mnoho „věčných světel“, které jasně svítí dnem i nocí…
Neuvěřitelná místa v Číně, která zpochybní Vaše předsudky
Věčná legenda
Věčné světlo, jak název naznačuje, je lampa, která svítí velmi dlouho. Podle historických záznamů měla nádoba takové lampy dvě vrstvy, kdy vnitřní vrstva obsahovala palivo, do něhož byl vložen knot, a vnější vrstva byla naplněna vodou kvůli chlazení. Dnes lidé používají elektrické světlo, baterky, světlomety a další nástroje skýtající dlouhodobé světlo, ale pro dávné lidi, kteří znali pouze svíce, byla představa „noci jasné jako den“ velmi lákavá a krásná. Věčně svítící lampa byla snem tehdejších lidí. Existuje mnoho pověstí a legend o věčných lampách. Podle jistých záznamů když Čchin Š’-chuang-ti plul po Východočínském moři, ulovil a zabil velkou rybu („mořskou pannu“) a z jejího tuku si udělal olej do lampy. Lampa hořela velmi dlouhou dobu, než zhasla. Pozdější generace spekulovaly, že „mořská panna“ mohla ve skutečnosti být velryba nebo markela. Chemické složení jejich tuku je komplexnější, na vzduchu snadno nezoxiduje ani se nerozlože, a hoří pomalu, takže může hořet dlouhou dobu.
Existuje také legenda spojená s lunárním Novým rokem. Podle ní se mnoho bohů a podobných bytostí vydává večer před ním do nebe, takže bohové a duchové společně vyráží na zemi hledat jídlo, zatímco různí démoni, kteří se bojí otevřeného ohně, jsou aktivní ve tmě. Dokud se tedy v domě nezapálí otevřený oheň, duchové a další bytosti se mohou zmocnit starších členů rodiny. Proto je v předvečer čínského Nového roku každý dům jasně osvětlen. Na mnoha místech v zemi se tento tradiční zvyk udržuje dodnes.
„Člověk zhasne jako lampa a všechny myšlenky se změní v popel.“ V dávných dobách když někdo váženější zemřel, bylo zapáleno „věčné světlo“ u rakve, aby chránilo jeho duši na cestě do Ráje blaženosti. V hrobkách objevených archeology bylo mnoho pohřebních komor vybaveno dlouhým jasným světlem.
Psi dokážou vyčenichat starověké hrobky
Věčná záhada
Podle obecných znalostí chemie vyžaduje hoření tři základní věci: kyslík, hořlaviny a teplotu dosahující minimálně bodu vzplanutí hořlaviny. V hrobce, která je po celý rok uzavřená, až hoření spotřebuje veškerý kyslík (i když je dostatek paliva), věčné světlo zhasne. Aby vědci rozluštili záhadu věčného světla v hrobkách, prováděli po celá desetiletí pokusy. Simon Affik, profesor chemie v USA, strávil 31 let pokusy, kterých provedl více jak 700, aby získal odpověď na tajemství věčného světla hořícího tisíce let. Když Simon Affik prozkoumal chemické složení lampy ze starověké hrobky, zjistil, že knot v ní obsahuje velké množství bílého fosforu a „petrolej“ v ní byl tvořen směsí různých hořlavých látek. Tato paliva měla stabilní chemické vlastnosti a nebyla těkavá, aby se snadno šířila do vzduchu. Bílý fosfor je chemická látka s velmi nízkým bodem vzplanutí. Když je vysoká vlhkost vzduchu a okolní teplota dosáhne 30-40°C, bílý fosfor začne hořet. Tento jev je znám jako samovolné vznícení (samozápalnost), takže bílý fosfor může být použit jako pyroforický materiál. Simon Affik se snaží zjistit výrobní postup dlouho hořícího světla a zatím vytvořil světlo hořící asi 50 hodin.
Když byla rakev dávných zemřelých uložena v hrobce, byla zapálena věčná lampa. Po uzavření vstupu do hrobky lampa nepřetržitě hořela, dokud nespotřebovala kyslík ve vzduchu. Když bylo kyslíku nedostatečné množství, světlo zhaslo. Když pak byla hrobka znovu otevřena, vnikl dovnitř nový vzduch a bílý fosfor ve věčné lampě přišel do kontaktu s kyslíkem, což vedlo ke vznícení. Dokud je v lampě dostatek oleje (tj. paliva), při každém otevření vchodu do hrobky můžete vidět vzplanutí věčné lampy. Přitom je možné získat dojem, že lampa hořela nepřetržitě po tisíce let…
Existuje jistá podobnost mezi „opětovně se zapalující lampou“, „stále hořící lampou“ a pověstmi o „strašidelném ohni“ na hřbitovech. Za suchých letních nocí se mohou kolem hrobek ve vesnicích i ve městech objevit modrozelená světla, která řadu lidí vyděsí. Moderní chemický výzkum ukazuje, že tyto ohně na ve skutečnosti na svědomí právě fosfor. Lidské kosti obsahují velké množství fosforu a po dlouhé době od pohřební se fosfor v kostech začne měnit na fosfan, který má velmi nízký bod vzplanutí. V létě bývá v noci teplo a vzduch je suchý. Fosfan se snadno může spontánně vznítit a vydává světlo různých barev. S rozvojem vědy a technologie tak dochází k vyřešení mnoha archeologických tajemství a záhad.