Hotel Lomnica si prošel Uherskem, oba světovými válkami, slávou i bídou. Po 123 letech přišla výrazná rekonstrukce. Čím vším si za ten čas prošel?
Založení – rok 1894
V roce 1892 uzavřela Spišská úvěrová banka v Levoči smlouvu s Rakousko-Uherskem o výstavbě a pronájmu státních zařízení cestovního ruchu. Rozhodnutí bylo provedeno poté, co banka získala zkušenosti s vlastnictvím Starého Smokovce.
V centru nově vzniklé osady se v roce 1894 otevřel ještě pod tehdejším názvem hotel Tatra-Lomnicz Száloda (Hotel Tatranská Lomnica). V době otevření měl hotel 28 pokojů, vlastní kavárnu a restauraci. Od roku 1898 zde sídlila pošta. Náklady na výstavbu byly ve výši 85 000 forintů a představovalo to první investice banky na území Tatranské Lomnice.
Jako projektant a stavitel se na hotelu podílel Gedeon Majunke, který je znám např. Téryho Chatou v Malé Studené dolině. Hotel Lomnica byl postaven v neorenesančním stylu s detaily švýcarského stylu.
Cena za jednu a dvoulůžkový pokoj se pohybovaly v rozmezí 1-3 forintů za den, později to bylo 2-6 korun. Na terasu vedlo zvenku dvouramenné schodiště s kovaným zábradlím, které rovněž vedlo na krytou terasu iz východní strany a scházelo se z něj do kavárenské části.
Období před 1. světovou válkou
Kromě výstavby hotelu bylo upraveno i centrum osady. Obyvatelé hotelu měli výhled přímo na vystavený Promenádní park, do kterého se umístil secesní hudební pavilón přenesený z budapešťské výstavy uherského tisíciletí.
V roce 1905 se v osadě začal hrát tenis a golf, přitom se uspořádali dostihové dráhy nebo střelecké závody. Do karet ve sportu hrálo i umístění hotelu. Dařilo se zimním sportům, jak byly sáňkování a boby. Movitější hosté si mohli dovolit jízdu na lyžích tažených koněm nebo ve vleku za saněmi taženými spřežením. Ti chudší se mohli sáňkovat na druhé nejdelší sáňkařské dráze v Evropě, která byla dlouhá 3,4 km.
1. světová válka
Během 1. světové války hotel zaznamenal snížený počet turistů, cestovnímu ruchu se velmi nedařilo. Na konci války (1918) byl hotel mimo provoz a po skončení se téměř všechno zařízení přesunulo do Maďarska.
Meziválečné období
V roce 1923 navštívil hotel tehdejší prezident Tomáš Gariggue Masaryk spolu s ministrem zahraničí Edvardem Benešem. Masaryk se později vrátil v roce 1930 na návštěvu vojenského cvičení
V 30-tých letech 20. století se hotelu náramně dařilo, zejména kvůli horskému podnebí a skvělému vybavení, díky kterému se Tatranská Lomnica stala centrem společenského dění. V tomto čase tu měl také ateliér známý tatranský fotograf Vladimír Koštial.
V roce 1937 byla ohlášena výstavba letního sídla československého prezidenta, která se však nakonec nerealizovala. Ve stejném roce byla přebudována terasa, pod kterou se našly prostory prodejny suvenýrů, hraček, textilu, kosmetiky, holičství a kadeřnictví. Kromě toho byla v hotelu i lékárna.
Období po 2. světové válce
Po osvobození zpod nacismu se stal Hotel Lomnica sídlem Národního výboru tehdejší samostatné Tatranské Lomnice. Rok před koncem války se všechna zařízení cestovního ruchu staly celospolečenským vlastnictvím s generálním ředitelstvím v Bratislavě.
V roce 1953 byl hotel přejmenován na Restaurace a jídelny s oblastním ředitelstvím pro Vysoké Tatry ve Starém Smokovci. Ve stejném roce hudební skladatel a klavírní virtuos Ota Černák složil Tatranské pastorále, které byly poprvé předvedeny na elektrofonických varhany nainstalovaném v Hotelu Lomnica. Hotel často navštěvoval i český komik Vlasta Burian.
V roce 1971 vznikl integrací bývalých podniků Tatranské Hotely, Interhotel Tatry a Interhotel Košice nový podnik Interhotel Tatry se sídlem ve Starém Smokovci, pod který patřil i Hotel Lomnica.
Ještě před vznikem samostatné Slovenské republiky byla v suterénu pod terasou hotelu vinárna Venus, vinný sklípek Tibava a na přízemí výčep piva Bunker spolu cestovní kancelář ČEDOK.
Vznik Slovenské republiky
V roce 1993 visel na zrenovované čelní fasádě budovy transparent připomínající sté hotelu. V té době se na terase uskutečnily oslavy s kulturním programem.
Potom však následoval útlum. Hotel se využíval minimální a na terase existovaly již pouze potraviny a prodejna suvenýrů s hračkami. I tyto provozu však zanikly a hotel začal chátrat.
21. století
Rok 2015 byl pro hotel druhým nejdůležitějším rokem od jeho vzniku. Začali se práce na rekonstrukci a výstavby přístavby. Rekonstrukce byla ukončena v prosinci minulého roku a od 29. prosince hotel znovu spustil svůj provoz.
Po téměř 25 letech došlo k oficiálnímu znovuotevření. Hotel kombinuje to nejlepší z minulosti a současnosti – službu concierge, zaparkovaných autem PORTIER či dvě elektronabíjecí stanice. Hosté mají takové nyní přístup do Galerie Lomnica, ačkoli samotný hotel je sám o sobě galerií. V pokojích a společenských prostor jsou Umístění originální obrazy, francouzské zrcadla a busty.
V současnosti je v hotelu k dispozici 62 pokojů a 5 apartmá, pojmenování podle panovníků Rakousko-Uherska jako Maximilián, Rudolf, Ferdinard, Marie Terezie nebo suitách Marie Antoinetta.