Nebyli jste letos na dovolené? Toto vám hrozí

Nebyli jste letos na dovolené? Toto vám hrozí 1

Pro mnohé Čechy je letní dovolená obdobím, na které se těší po celý rok. Další si ji zase nemohou dovolit, a to i přesto, že pracují. Existuje i další skupina: lidé, kteří mají sice dost peněz, jsou však závislí na práci a nechtějí se od ní odpoutat. Pokud patříte ke skupině workoholiků, zamyslete se nad následujícími větami.

Co hrozí těm, kteří kvůli pracovnímu vytížení nechodí na dovolené? Ve stále větším počtu knih z oblasti medicíny, psychologie a managementu, se píše o tom, co už jste zřejmě psychicky i fyzicky pocítili. Soustavná práce bez dlouhodobého odpočinku si vybírá vysokou daň nejen na duševním, ale i tělesném zdraví. V čem přesně spočívá důležitost dovolené?

Tělesná daň
Mezi lidmi, kteří nechodí na dovolené a rizikem výskytu kardiovaskulárních chorob existuje silné pouto. Dokázal to takzvaný Framinghamův výzkum, který probíhal od roku 1948 až do roku 1991. Zúčastnily se ho ženy, které se dlouhodobě starali o domácnost.

Ukázalo se, že u těch, které na dovolené chodily jen každých šest let nebo ještě více sporadicky, existovalo až dvakrát větší riziko infarktu či vážného problému se srdcem než u žen, které byly na dovolené každý rok. Netýká se to pouze žen.

V Americkém epidemiologickém žurnálu zveřejnili v roce 2012 vědci výsledky 50 let probíhajícího výzkumu. Ty ukázaly, že deset-a-více-hodinový pracovní doba denně zvyšuje riziko vzniku srdečních problémů u obou pohlaví o 80 procent. Důvodem jsou zdravotní problémy spojené s dlouhodobým vystavováním se stresu.

Pro mnohé Slováky je letní dovolená obdobím, na které se těší po celý rok. Další si ji zase nemohou dovolit, a to přesto, že pracují. Existuje i další skupina: lidé, kteří mají sice dost peněz, jsou však závislí na práci a nechtějí se od ní odpoutat. Pokud patříte ke skupině workoholiky, zamyslete se nad následujícími větami.

 
fotky-dovolena-recko-rodos-870x400

Psychická daň
Tak jako pracovní stres negativně ovlivňuje naše mentální zdraví, dovolená jej naopak zlepšuje. Ukázalo se tak díky další dlouhodobé studii, která skončila v roce 2012 a uskutečnili ji vědci z Finského institutu pracovního zdraví. A nejen to.

U lidí, kteří pracují 11 a více hodin denně, existuje až dvakrát vyšší riziko deprese než u těch, kteří jsou v práci jen osm hodin. K podobným závěrům přišli v roce 2013 i pracovníci Univerzity v Uppsale. Zjistili to díky objasnění vztahu prodeje antidepresiv a chození na dovolené. Zřejmě vám je jasné, že léky si častěji kupovali lidé, kteří práci věnovali všechen svůj čas a zapomínali na odpočinek.

Pracovní daň
Asi vás nepřekvapí, že relax mimo práce má příznivý vliv na výkon, který podá člověk v zaměstnání. Psychologové z Kalifornské univerzity to zjistili díky účastníkům výzkumu, kteří měli kreativním způsobem řešit různé problémy. Ti, kterým dopřáli čas na relax, dokázali problémy vyřešit dříve a jednodušší cestou.

V kontrastu s tím jsou zjištění Finského institutu pro pracovní zdraví z roku 2008. Během pěti let zkoumali odborníci rozdíly mezi lidmi, kteří pracovali 55 hodin týdně, a těmi, kteří měli běžní, 40-hodinový pracovní týden. Delší pracovní doba způsoboval snížené kognitivní schopnosti, zhoršení slovní zásoby i argumentace.

A konečně další pozitivní zjištění. I vy máte po dovolené pocit, že se nabytá energie již po pár dnech v práci ztrácí? Je to normální. Dlouhodobé pozitivní účinky na zdraví člověka ale nelze popřít.