Vědci dnes připouští, že stromy spolu komunikují prostřednictvím prastaré komunikační sítě

Vědci dnes připouští, že stromy spolu komunikují prostřednictvím prastaré komunikační sítě 1

Stromy spolu hluboko pod zemí komunikují. Tato myšlenka je pro vědu stále relativně nová, ale dobře známá dávným náboženstvím. Dnes vědci potvrzují, že les může fungovat jako jeden velký superorganismus. Pod zemí se nachází podhoubí, tj. jakési houbová dálnice spojující stromy. Pomocí ní například staré stromy vyživují ty mladé. Kromě toho stromy komunikují a spolupracují s dalšími druhy. Tak si mohou vzájemně pomáhat, což je v rozporu s myšlenkou sobecké soutěživosti.

 

Stromy komunikují prostřednictvím vlastní sítě

Ano, stromy spolu mluví, ale jak? Po miliony let evoluce, která začala před 600 miliony let, tvoří houby a rostliny symbiotický vztah nazývaný mykorhiza. Tohle slovo pochází z řečtiny a je odvozeno od výrazu pro „houbu“ a „kořen“. Funguje to takto: výměnou za cukry a uhlík od stromů poskytují houby to, co stromy potřebují: minerály, živiny a komunikační síť. Podobně jako internetové spojení prochází mykorhizní síť lesem. Houbová vlákna nazývaná hyfy tvoří dálnici a splývají s kořeny stromů. Tak mohou stromy posílat a přijímat např. dusík, cukry, uhlík, fosfor, vodu, obranné signály, chemické látky a hormony. Je úžasné, že jeden strom může být ve spojení se stovkami dalších stromů a vysílat k nim signály. Prostřednictvím vláken, bakterií a mikrobů si vyměňují živiny s podhoubím a s kořeny stromů.

 

Globální mapa stromové sítě

V roce 2019 začali vědci mapovat tuto „lesní síť“ v globálním rozsahu. Od té doby mezinárodní studie vytvořila první globální mapu mykorhizní sítě. Přitom to může být nejvýznamnější a nejstarší „sociální síť“ na Zemi.

 

Strom-Matka chrání les

Po tři desetiletí ekoložka Suzanne Simard z Univerzity Britské Kolumbie studovala, jak stromy komunikují. Po rozsáhlých pokusech zjistila, jak síť, kterou nazývá „jiný svět“, spojuje vše živé v lese.  

„Ano, stromy jsou základem lesa, ale les je mnohem víc než jen to, co vidíte. Pod zemí je totiž ještě další svět, svět nekonečných biologických stezek, které spojují stromy a umožňují jim spolu komunikovat, a lesu umožňují se chovat jako jeden organismus. Připomíná to jakýsi druh inteligence.“

Pomocí sítě mohou ústřední stromy, které nazývá Strom-Matka, vyživovat rostoucí mladé stromky. Když starší stromy zemřou, mohou „odkázat“ své živiny, geny a dokonce i jakousi moudrost ostatním stromům. Tímto napojením se na jiný svět získávají stromy cenné zdroje a informace o svém okolí.

 

Společná (komunitní) odolnost

Díky tomu získávají propojené stromy jasnou výhodu a odolnost. Když ale strom od této sítě odříznete, stane se zranitelný a často mnohem rychleji podlehne chorobám. Bohužel praxe, jako je mýcení nebo nahražování lesů jedním druhem, decimuje tento složitý ekosystém. A stromy, které se nemohou napojit na komunitní síť, jsou zranitelné vůči nemocem a hmyzu. Výsledkem toho je, že sklizeň už není ekologicky udržitelná.

Simardová poznamenává: „Stromy skutečně komunikují. Prostřednictvím oboustranné komunikace zvyšují stromy odolnost celé komunity. Možná Vám to připomíná lidské společenské komunity, například rodiny.“

 

Dávná náboženství a stromy

Dnes vědci potvrzují, že stromy mohou komunikovat sociálním způsobem. Tato myšlenka však není nová. Po celá staletí např. domorodí obyvatelé pacifického severozápadního pobřeží USA nazývaní Tsimshian (Pobřežní Cimšjané) věděli, že život v lesích je propojený. Sm’hayetsk Teresa Ryan, bývalá studentka Suzanne Simardové, je tsimshianského původu. V nedávném článku v New York Times Ryan vysvětlovala, jak jsou studie Simardové o mykorhizních sítích podobné domorodým tradicím. Evropští osadníci na severoamerickém kontinentu však tyto myšlenky rychle zavrhli.

 „Vše je propojené, naprosto vše. Existuje mnoho domorodých skupin, které Vám budou vyprávět o tom, jak jsou všechny druhy v lese propojené, a mnozí budou mluvit o podzemních sítích.“ 

Vědci dnes připouští, že stromy spolu komunikují prostřednictvím prastaré komunikační sítě 2

Les Indiánů Menominee

Ryan vysvětluje, jak příslušníci amerického domorodého kmene Menominee ekologicky udržitelně hospodaří v Menominee Forest, lesní oblasti o rozloze 230 000 akrů ve Wisconsinu. Místo na peníze a zisk se zaměřují na ekologii, za což jsou bohatě odměňováni. 

Ekologická udržitelnost, jak věří Menominee, znamená myšlení z hlediska celých systémů se vším vzájemným propojením, důsledky a smyčkami zpětné vazby.“  

Udržují velkou, starou a různorodou rostoucí populaci, upřednostňují odstraňování nekvalitních a nemocných stromů před energičtějšími a nechávají stromy stárnout 200 a více let – takže se stanou tím, čemu by Simardová mohla říkat „stromy-babičky“. Při umožnění pokračování starého růstu zůstává les ziskový, zdravý a hustý.

 „Od roku 1854 bylo sklizeno více jak 65 000 m3 dřeva, což je téměř dvojnásobný objem veškerého lesa, přesto dnes stojí více stromů, než když těžba začala. Mnoha lidem může náš les připadat původní a nedotčený,“ napsali Menominee ve zprávě. „Ve skutečnosti je to jeden z nejintenzivnější těžených úseků lesa v Oblasti Velkých jezer.”

Co kdyby byly všechny lesy spravovány s použitím moudrosti domorodých kmenů? Představte si potenciál, kdyby bylo hospodaření vždy ekologicky udržitelné místo využívání lesů pro krátkodobý zisk…

 

Prastaré království  

S tím, jak se dozvídáme o složité síti lesů, začíná být jasné, že je zoufale potřeba změnit zacházení s nimi.

 „Vykácení starého lesa není jen zničení nádherných jednotlivých stromů, ale kolaps ´prastarého království´, jehož mezidruhová smlouva o vzájemnosti a kompromisu je podstatná pro přežití na Zemi, jakou známe,“ napsal dopisovatel Ferris Jabr.

Dnes přírodovědec sir David Attenborough a tisíce dalších vědců věří, že je potřeba urgentně jednat v rámci boje s klimatickou krizí. Lesy jsou zásadním prvkem obnovy. Proto obnovení lesů a jejich moudré spravování představuje prioritu.

 „Zvykli jsme si považovat stromy za danou jistotu a odstranili téměř polovinu lesů na naší planetě,“ říká Attenborough. „Naštěstí mají lesy mimořádnou schopnost obnovy.“

Po staletích decimování stromů je zásadní uchovat původní lesy. Attenborough volá po lepších technikách pěstování a po vysazování dalších lesů v rámci zásadní globální obnovy. Na oplátku by lidé měli více přírodních lesů než dříve, stabilizované klima a zdroje, které potřebují.

 

Strom života

Dávná víra z celého světa považovala stromy za symboly spojení a uctívala je v podobě Stromu života.

„Stromy vždy byly symbolem spojení. V mezoamerické mytologii rostl uprostřed vesmíru obrovský strom, který svými kořeny sahal do podsvětí, na kmeni nesl Zemi a na větvích nebe. V severské mytologii se vyskytuje podobný strom Yggdrasil. Oblíbené japonské hudební drama Nó vypráví o seznaných borovicích, které pojí věčné pouto, přestože je od sebe oddělila velká vzdálenost,“ napsal Ferris Jabr pro Times.

V oblasti staré Mezoameriky (Střední Ameriky) byl strom ceiba (vlnovec pětimužný) považován za Strom života, kde vznikl svět. Jeho kořeny sahaly hluboko do podsvětí a jeho větve podpíraly nebe.  V Bibli se píše o rajské zahradě, kde rostl Strom života. Egyptské mýty zase mluví o stromu išed, kde se zrodili bohové. Ve starověké Asýrii umělci na reliéfech často znázorňovali strom, který podle některých vypadá jako DNA. Ve světových náboženstvích se mystický strom objevuje v křesťanství, islámu, hinduismu a judaismu. Stromy byly významné pro všechny kultury světa od samého počátku. A dnes můžeme říct, že nikdy nebylo důležitější chránit stromy a náš propojený přírodní svět.