Jsme někde na náhorní plošině Hardangervidda, jednom z nejvýše položených úseků železniční trati na světě, a vypadá to, že jsme zastavili. Nemůžu to říct jistě, protože jsme uprostřed bílé krajiny.
Před chvílí jsme opustili nejvýše položenou vlakovou stanici v Norsku a vlak z Osla do Bergenu může, ale také nemusí, pokračovat ve své cestě zoufale nehostinnou krajinou. Než se tam dostaneme, nezbývá mi než žasnout, že tu železnice vůbec je. Norové (jak návštěvníci brzy zjistí) si nelámou hlavu, když jde o cestu. Hory tvořené zdánlivě neproniknutelnou rulovou skálou jsou prostě jen další věc, kterou je třeba zdolat. Kdekoli jinde by Bergensbanen, neboli Bergenská dráha, byla oslavovaná jako technický div světa. Zde je to věcný způsob, jak propojit dvě nejdůležitější města země. Ale div to skutečně je. Navíc (na rozdíl od mnoha jiných věcí v Norsku) je možné se po ní vydat i s relativně nízkým rozpočtem.
Toužil jsem jet Bergensbanen od doby, co jsem před několika lety jel vlakem z Londýna do Osla. Cesta zahrnovala noc na lavičce na Jižním nádraží (Midi) v Bruselu, Belgie, což mi dalo spoustu času ke zvažování alternativ k dlouhé cestě vlakem, která v té době zahrnovala už zrušenou mořskou trasu z anglického Newcastlu do Bergenu. Kdybych to udělal, cestoval bych Bergensbanen do Osla dlouhou trasou přes moře. Možná jsem promeškal svou příležitost to udělat, ale nemínil jsem zmeškat jízdu vlakem přes hory při další příležitosti, kterou jsem dostal. Trasa Bergensbanen je dlouhá téměř 500 km, trvá 6 a půl hodiny a prochází nehostinným terénem, jaký patrně nemá v Evropě obdobu. Byla vybudována mezi lety 1875 a 1909 a (jak se dá čekat u železnice stoupající 1200 m) stavba nebyla vůbec jednoduchá. Bylo nutné z ruly vysekat více jak 180 tunelů, zvládnout zimní bouře a sehnat financování pro něco, co se zdálo jako nemožný úkol. Ale technici a námořnictvo pracující na projektu si poradili a měli bychom jim být vděční. Listopad je skvělý čas v norské metropoli. Podzimní barvy jsou všude a díky chladnému vzduchu se všichni zabalí do vlněných oděvů, až na andělsky působící děti v zimních kombinézách. Slunce svítí svěže a jasně a hlavní atrakce města vypadají fantasticky, od úžasné Opery v Oslu po muzea na předměstí Bygdøy. Je proto ideální počasí na cestování vlakem. Běžná stížnost turistů v Oslu se týká cen a nákladů. Je tu draho, především pokud máte v plánu jídlo a pití v restauracích. Můžete to ale udělat jako já a jíst především párky, které se v ulicích připravují na válcových ohřívačích v 7-11 patrech nad sebou.
Za zhruba stejnou částku jako pizza a sklenice piva (299 NOK) jsem zakoupil jednosměrnou jízdenku minipris ranním vlakem do Bergenu. Oslo jsem opustil jednou ve čtvrtek, vlak vyjel v 8,11 a zamířil přes dojížděcí zónu u metropole do města Drammen, což je první větší zastávka. Odtud vlak vjíždí do divočejší přírody. Projíždí sledem údolí a řek, které se zdají být stále širší a rychlejší. Na obzoru se začínají vynořovat hory, a když jsem se za nimi otáčel, uvědomil jsem si, že lepší výhled bych měl (jako obvykle) na druhé straně. Budete-li mít štěstí, ve vlaku budou volná místa, takže si budete moct přesednout za lepšími výhledy. Oslo jsme opustili slunečné, ale slunce brzy vystřídaly vysokohorské podmínky. Jak jsme šplhali nahoru (vlakové displeje a nádražní nápisy hrdě ukazují, jak vysoko vlak jede), sníh na zemi byl těžší. Hlídač z vlaku si na každé zastávkce udělal přestávku an cigaretu a skupina teenagerů z našeho vagonu to pochopila tak, že je to 5 minut na sněhovou bitvu. Ve Finse, nejvýše položené stanici na trase, jsme se ocitli v 1222 m; trasa stoupá až do 1237 m. Ne, že bychom neměli pocit, že jsme vysoko: výhledy na zasněženou pláň se táhly celé kilometry a mezi zastávkami Finse a Myrdal vlak se bez námahy prodíral zasněženou krajinou. Když jsme byli za vrcholem a zamířili dolů, klima se překvapivě změnilo. Myrdal je jasně sídlo s pobřežním klimatem, mírnějším a vlhčím než ty, co byly předtím. Začíná zde jediná odbočka na trase, Flåmsbana do městečka Flåm.
Je to jedna z několika stanic na trase, kam nevede žádná silnice. Všichni (bohužel ne já), kdo zde byli s výletem „Norsko v kostce“, tady vystoupili s přestupem na další vlak, a pak kombinací lodi a autobusu do Bergenu. Znamenalo to další řítící se vodopády, zelené lesy a jízdy kolem dramatických fjordů, takže mě mrzelo, že nepokračuji s nimi. Jízda končila v Bergenu, kde bylo vlhko a chladno, tedy ideálně na vyhledání baru a ubytování se na noc. Protože je to Norsko, neusazujete se příliš dlouho nikde, kde to stojí peníze, ale udělal jsem, co jsem mohl.
Bergenská dráha představuje cestu, na kterou jen tak nezapomenu. Pokud jste po ní nejeli, nevíte, jestli to není jedna z nejkrásnějších vlakových tras světa (ačkoli jiné, včetně renomované noční trasy ve Velké Británii, také mohou o tento titul soupeřit. Při pohledu na mapu je však možné vidět, že vlakové trasy v Norsku vedou i mnohem severněji.
- Oslo: akční nabídka ubytování Citybox Oslo 3*
- Bergen: akční nabídka ubytování Citybox Bergen Danmarksplass 3*
Jak na to
Kde se dají koupit jízdenky?
Jízdenky je možné koupit až 90 dní předem na stránkách Vy, hlavního vlakového operátora v Norsku. Jízdenky bývají vyprodány v předstihu, především v době prázdnin a rušných období, takže byste si je měli rezervovat s dostatečným předstihem. Jízdenky zakoupíte také na Oslo S (centrální nádraží) nebo na Bergen Station v prodejních automatech i u přepážky.
Kde se dá koupit jízdenka minipris?
Jízdenky minipris jsou zlevněné, levné jízdné, které můžete zakoupit předem, i když často bývají rychle vyprodány. Oficiální stránky uvádějí nejlevnější jízdenky na seznamu jízdného jako první, takže pokud nějaké ještě budou, najdete je tam.
Kolik stojí jízdenka?
Ceny jsou v rozsahu asi od 300 NOK (mimo sezonu, v klidnějším období) do 1000 NOK.
Kolik vlaků denně jezdí z Osla do Bergenu?
Denně jezdí 3 vlaky z nádraží Oslo S do Bergenu, s odjezdem v asi 8,30, v poledne a v 15,45. Mezitím 4 vlaky obsluhují trasu v opačném směru z Bergenu do Oslo S, které odjíždějí zhruba v 8 hod., v poledne, v 16 hod. a ve 23 hodin. Podívejte se na stránky Vy, kde najdete aktuální časy odjezdu.
Na které straně vlaku je lepší sedět?
Záludná otázka! Ve skutečnosti obě strany vlaku nabízejí fantastické výhledy a ať skončíte na kterékoli straně, nebudete mít pocit, že jste o něco přišli. Panuje však obecná shoda, že když cestujete z Osla do Bergenu, levá strana vlaku (obrácená na jih) nabízí o něco lepší výhledy (řady jsou po 4, vždy 2 sedadla na obou stranách vagonu), to je ale stále předmětem debat.