Francouzské pokrmy a styl vaření bývají obecně považovány za páteř a oporu mnoha kuchyní západního světa. Vliv a uznání klasických francouzských technik vaření jsou dobře známé. A právě kvůli tomuto statusu může být francouzský kuchyně pro začátečníky zastrašující.
Francouzské pokrmy zanechávají v mnoha kuchařích pocit, že by měli dosáhnout nějaké nedosažitelné elegance a vkusu. Julia Child, známá spisovatelka a později televizní hvězda, představila francouzský styl vaření americké veřejnosti. Její kniha „Mastering the Art of French Cooking“ („Zvládnutí umění francouzského vaření“) je mnohými považována za vrchol jejích kulinářských úspěchů a díky ní je klasická francouzská kuchyně pro americké domácí kuchaře/kuchařky lépe zvládnutelná.
Regionální speciality ve Francii
Francouzi obvykle vaří a připravují pokrmy regionu, ve kterém žijí. To však rozhodně neznamená, že by se drželi při zemi; mají skutečný smysl pro své území (terroir), takže venkovský styl vaření ve Francii stále žije a funguje. V městských oblastech Francie lidé většinou připravují širokou škálu regionálních a celonárodních pokrmů. To platí v mnoha městech po celém světě, kde žije multikulturní obyvatelstvo nebo ho tvoří různé národnosti. Typické francouzské jídlo silně závisí na místních produktech. K nejčastěji používaným patří čerstvá jablka, bobulové ovoce, zelené fazolky, pórek, houby, různé dýně a peckové ovoce. Po celý rok je k dispozici drůbež, hovězí, telecí a jehněčí maso. Zvěřina je obzvlášť oblíbená a hojná během lovecké sezony, která probíhá od začátku podzimu do února. V celé Francii bez ohledu na region najdete hojnost řemeslného sýra a vína. Jižní Francie nabízí bohaté chutě hub a kachny, a také bylinky, rajčata a olivy vypůjčené ze sousedních středomořských kuchyní. Rovněž severní Francie má pozoruhodný výběr chutí, kdy se silně zaměřuje na venkovské/farmářské speciality s použitím jablek, mléčných výrobků, vepřového, klobás a piva.
Historie francouzské kuchyně
Francie nebyla vždy nadšená do česneku, hub a lanýžů. Až do 15. století sloužilo koření a zdobení k tomu, aby zamaskovalo kazící se potraviny. Kuchyně v tehdejší Francii byla mnohými považována za venkovskou; byla to jednoduchá strava bez výstředních ozdob. V polovině 15. století však přišla z Itálie Kateřina Medicejská, aby si vzala budoucího krále Jindřicha II., a s ní přišli také kuchaři vyučení ve Florencii, kteří měli smysl pro kreativní drama a způsoby. V následujících letech se francouzská kuchyně proměnila v umění krásné prezentace a inovativních chutí. Také 20. století přineslo dramatické změny ve francouzské kuchyni. Tradiční haute cuisine (vysoká kuchyně) je světově proslulá kuchyně, známá složitou přípravou a vybranou prezentací pokrmů. Francouzské pokrmy byly považovány za modelovou kuchyni až do doby, kdy ji kritici v oblasti jídla označili za příliš nepružnou. Tak v 70. letech vznikla nouvelle cuisine (nová kuchyně), která byla reakcí na těžkou klasickou francouzskou kuchyni. Zlehčila smetanové omáčky a zaměřila se na skutečné chutě s použitím méně ingrediencí. To je v současnosti patrné ve flexibilních metodách přípravy a větší experimentaci s netradičními chutěmi.
Zajímavá fakta o francouzském jídle a vaření
- Francouzi snědí více sýrů než obyvatelé kterékoli jiné země světa; je to v průměru 23 kg sýra na osobu ročně
- vichyssoise, krémová bramborová polévka, byla vynalezena francouzským šéfkuchařem v New York City
- croissant, jemné křehké francouzské pečivo, bylo ve skutečnosti vynalezeno v rakouské Vídni
- brazilský kávový průmysl vznikl díky nemanželskému vztahu mezi první dámou Francouzské Guiany a podplukovníkem Francisco de Melo Palhetou; ten přišel urovnat místní spor o hranice a odcházel s tím, že pašoval zpátky do Brazílie semena kávy, která mu dala jeho milenka jako dar na rozloučenou
Francouzská kuchyně představuje jedinečný kulturní zážitek, který spojuje chutné sezónní jídlo s krásou, zábavou a precizní přípravou. Příprava a vychutnávání si francouzského jídla je umění, jehož zvládnutí může trvat celý život, při vychutnávání však vyžaduje, aby se čas zastavil. Proto prozkoumejte francouzskou kuchyni a dívejte se na ni jako na umění, tradici i způsob života.